O Tobě

Když smutná jsi, je to jako jako když prší,

jako uschlé stromy co stojí na návrší,

jako polibek co nikdy nedostal se k cíli,

jako když nemají kde tančit lesní víly.

Je to jako komín plný černých sazí,

jako zima co pod kůží tě mrazí,

protože slunce ráno rozhodlo se spát,

jen proto, že nevidělo tě se smát.

Tvůj úsměv je jako čistá poezie,

jako naděje která v lidech žije,

je to něco jako dárek od boha,

nádhernější než modrá obloha,

Je jako mocné kouzlo z pohádky,

jako most co přenese tě přes hádky,

je to když malé dítě přestane se bát,

jen proto že vidělo tě se smát.

Když šťastná jsi rozvíjí se každý květ,

když pláčeš, pláče s tebou celý svět,

Pro tvůj smích, po zimě se jaro vrací,

pro tvůj smutek utichnou i v lese ptáci,

Pro tvůj úsměv přestanou se lidé hádat,

pro tvé slzy budou hvězdy na zem padat,

A kdo uvidí je, bude si jen jedno přát,

totiž aby tě uviděl se znovu smát...