Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVpletená
Autor
Restless
Nevím proč, ale už několik dní mi hlavou zní jedna písnička od Jarka Nohavici. Cokoli začnu psát, vše se snaží nabrat její rytmus. Omlouvám se tedy autorovi za drobnou duševní krádež, na druhou stranu je ale jasné, který že text je ten lepší a kdože je básník a kdo píše říkanky:o)
Vlasy i myšlenky do copů spletla mi,
droboučké kamínky samotu zahání,
pramínky temnoty hledají cestičky,
měsíc je zavedl do naší písničky.
Zpívám si o duši, zpívám si o bolu,
plamen tmu nezruší, zatančí pospolu,
zatančí pospolu do rytmu přílivu,
kometu bláhovou políbí na hřívu.
Do snění, do plánů, vetře se,
samota do duše kdykoli vejde se.
Do smíchu, do pláče, do rovu,
zakuje myšlenky do těžkých tepaných okovů...
Pod čarou přílivu kreslím si do písku,
prsty se zapletly do zlatých řetízků,
které tu nechaly vzpomínky vodních víl,
stříbrné hoblinky ztracených krásných chvil.
Zpívám si o čase, zpívám si o pláži,
zpívám si o písku, o těžkém závaží,
o písku, který čas i tu pláž spojuje,
myšlenkách smýkaných tím časem do sluje...
Bez smíchu, bez pláče, temnotou,
tak končí myšlenky sycené samotou.
Bezduše, bezcílně, ve spěchu
odplouvá vědomí na loďce skořápce ořechu.