slepice

Nastal den, kdy se to mělo stát
a já ji měl zrovna tak rád.
Naši oškubali slepici,
probodli jí vidlicí,
taky hodně krve teklo,
ach, u toho mi srdce měklo.
Usekli jí hlavu
a hodili na podlahu,
u nohou mi ležla,
kéž by ještě běžela.
Polévku z ní udělali,
všichni si na ní pochutnali.
Až na mě,
při pohledu do velkého talíře,
jsem pozvracel obraz od nějakého malíře.
Utekl jsem do pokoje,
a řekl: ,,Ach slépko moje!''