černá

černá

černá není černá
ale ani bílá není bílá
zůstat svému srdci věrná
zůstat klidná jako víla
když se na paprsku houpe
když v jezírku se koupe

to není žádný klid - já vím
však svým způsobem přesto je
vždyť když tu vílu vyruším
třeba jen dívám se jak maluje
pak ona právem se cítí nejistá
neví co jí osud přichystá

osud však nemusí být plný zlosti
i když překážky občas postaví
stačí zhasnout lampu pochybnosti
stačí zničit ty temné představy
co myslí stále promenují
a srdci konat zakazují

v jednom městě teď kvete růže
já ten květ ale nevidím
vím že každý jiný může
a upřímně mu to závidím
však co je špatně s mojím okem
co je tím velkým černým blokem

vždyť černá vůbec černou není
však platí to i ve světě
nebo je to tak jen v našem snění
na naší malé planetě
co se uvnitř srdce vznáší
a aspoň občas strasti plaší

toť otázka je nelehká

ale pokud černá není černá
a ani bílá není bílá
pak barva není mince berná
a důležitá je síla
síla kterou v srdci máme
síla již své lásce dáme

---