svoboda

věnováno Petře (předtím V., teď už) B.

loď bílá mezi kopci pěny
dlouhá léta plula
svoboda ta loď slula
však říkali jí mnoha jmény

prožila i krušné chvíle
- často bouře pozlobila
párkrát i stěžeň nalomila -
přesto urazila dlouhé míle

ona přístavům se vyhýbala
jen vodou plula - sever - jih
z podpalubí byl slyšet smích
svému jménu často náplň dala

jak ji čas kolem světa hnal
volnost v jejích očích šedla
nejeden souboj v duši svedla
však mořem širým plula stále dál

ztichla jednou hlučná píseň
- ostrov na dohled -
stačil jeden krátký pohled
hned padla na ni zvláštní tíseň

tehdy zakročil snad sám pan moří
a nasadil těm dvěma pouta
pak sledoval dlouho tiše z kouta
jak ostrov se té lodi dvoří

pomalu jméno lodi mizí
z jejích útlých boků
však trvalo snad deset roků
než přestali si býti cizí

konečně pak přišel den
kdy v přístavu zakotvila
své staré jméno odložila
a realitou stal se sen

---