Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Snad

05. 10. 2004

1009

Autor

Nikituszka

Snad pro tvůj krásný smích,

snad pro tvé něžné polibky,

poznala jsem co je hřích,

teď koukám do kolíbky.

Něžně hladím naše dítě,

přitom myslím na tebe.

Tiše šeptám " Miluji tě"

stále vzhlížím do nebe.

Nebudeš už dále se mnou,

nezašeptáš "mám tě rád"

Nepolíbím tvou tvář němou,

v nebi budeš tiše spát.

Z tebe táta, ze mě máma,

stali jsme se znenadání,

na dítě jsem ale sama,

propast smrti v lásce brání.

Snad se to tak mělo stát,

smrtka sfoukla tvoji svíci,

pak životu dala "mat"

mě zbývá jen "sbohem" říci.

Co na to říct .. tak to chodí ( doufám, že to není pravda ) a .. takové shrnutí událostí - nic víc pro mě jako řadového čtenáře - promiň Tom> Dík za avi, ale potěšilo by mě víc, kdyby bylo od dílka v klubu ..