Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepodzimní ráno
17. 10. 2004
5
0
1472
Autor
otmar
taková podzimní depka
hledím ke kopcům v dáli
mlčím
hledím ke hvězdám na nebi
žasnu
není na světě prázdnější a beznadějnější tvor
než člověk
hledám své místo
tápu
snažím se o přirozenost
a hraju místo toho divadlo
kdo se nenarodil
ani nezemře
je snad vyprahlost
místem setkání
pravím slovo
a to se ztrácí do tmy
odcházím
zrovna tento verš jest ukraden a trochu vytržen z kontextu, ve kterém by se s ním souhlasit dalo
Má to bezva melodii a myšlenka...
Taky pomalu zapomínám, kdo doopravdy jsem. Na co si to hraju? Snažím se hrát sám sebe, sle obávám se, že mi to moc nejde.
tip
Velká, ač smutná pravda. Všichni si, pod vlivem svého okolí, na něco hrajeme, třeba i nevědomě. Ale je těžké vzdát se toho, bojíme se, že nás už okolí nebude brát...it´s difficult:)
tip
myslím, že naprosto přirození jsou jen blázni....
proto doufám, že jsem cvok...
*
není na světě prázdnější a beznadějnější tvor
než člověk
skvělé a pravdivé...
t*
m.