Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dílo monotonosti

12. 10. 2000

1905

Autor

(_)

Bojím se toho... a nebylo by to lepší? jednodušší? přirozenější? pro mě.... pro vás? dám pozor... dejte taky...

Jsi ztracený jak malé dítě uprostřed setmělého města pláčeš ... Tvá "máma" neslyší tě pláčeš - a nedokážeš přestat Po nocích v budce na nároží do sluchátka řveš Jeho jméno A pokaždé ti linka Boží zahlásí...tůtů - obsazeno nahlížíš s touhou do očí Pod šedě semknutými čely s přáním ať jiskra přeskočí... Nacházíš sopky vyhořelý... I v tobě monotonost krotká chce zdusit vzdoru plamínek čeká tě úleva.... a fotka- rebela - v albu vzpomínek...?

Ribi

22. 10. 2001

Dát tip

skutočne...obsazeno...chvílkové...ako keď padá dážď...a my navlhneme...osušíme a kráčame ďalej...neveríme...aj sebe...

Popelka

15. 03. 2001

Dát tip

taky mě několikrát napadlo, zavolat mu, ale já jsem nevěděla číslo :-) řekneš ?

Miracleion

16. 10. 2000

Dát tip

Líbí se mi třetí sloka. Cítím z toho pocit. Ano, jsme takoví - sami mezi tisíci. Myšlenka hezká, občas mne ale rozhodila při čtení stavba slok. Ale to nevadí, protože jak se říká - "konec korunuje dílo"...