Stopy

Vím, jest šílenému dáno právo mluvit. Však ostatní jsou bez povinosti poslouchat. Mohou se dívat na nebe (do sebe) a pomalu usínat – usínat – usínat – spát.

...

Uděláš-li stopu v hnoji, udělá i ona stopu v tobě – Je šílenství domnívat se, že jsme svoji. Jsme všech,

jen pro nás nic nezbylo - není, nebylo a nebude (tečka)

When will you do a step to dunk, then even it will do a step in you – It is crasy to belive, we are ourselves.

We are allselves,

just for us nothing doesn‘t left – it doesn’t, it wasn’t, it will be not (dot)

 

A v pouštním větru (no, spíš vánku – ani to snad ne), se nese. Co? Zrnko. Čeho? Zítřejšího světla. Kam? Do nekonečné propasti zatuchlé a slepé – tmy.

And in desert’s wind (or rather breeze – perhaps even less) it is flight. What? Grain. Of what? Of tommorow’s light. Where? To unfinished depth of fusted and blinded – dark.

 

Tam (ukazuji na nebe) je hvězda. Taky ... svítí. Jenže mrak je blíž, a hvězda? Svítí, ale na opačnou stranu. Ve tmě, v poušti a v duši je zima.

There (I‘m showing sky) is a star. Also ... shine. But, cloud is closed, and star? Shine, only, to the second side. In dark, in desert and in heart it is cold.

 

I rampouch by se třásl . (nedočkavostí?) --- Snad.

Even icicle would be shaked. (impatience?) --- maybe, hopefully.

 

A nezapomeň, zrnko pořád letí. Nedívá se. A tak, čínský malíř perem (před malou chvílí namočeným v tu(ž)ši(´), ... černé) světlo – přetře (taky na tmu).

Don’t forget, grain is flying yet. It doesn’t watch. And so, Chines painter by pen (before very short time in ink soaked, ... black) the light – brush over (also to the dark).

 

Přišlo ráno. Rampouch, ten by – roztál. (radostí, slastí) A já v světle, které nemá ani vůni, ani pach – je slepé – sedím – a jsem. (ale sám)

It have came some  morning. Icicle, would – thaw. (by enjoy, by treat) And me in the light, which has no flavor, no smell – it is blind – I sit – and I am (but alone).

 

Kde je Země? Na hlavě! Vyrostla mi jako boule. A pořád roste.

Where is Earth? On my head! Grow me up like a lump. And still is growing up.

 

A v prachu leží hnědý kůň.

In dust is lieing horse.

 

Ptáka? Bolí ... křídla. Bojí se však přistát.

Bird? Hurt ... the wings. But, he’s afraid to land.

 

Je mi deset (a pár let). A už není čas - se -- smát. 

I am ten (and few years). And it’s not any time - to -- smile.

 

Kůň – ještě kope.

Horse – is still kicking.

 

Pták – ještě nedopad.

Bird – is  falling  yet.

 

Ja – jsem (sra..) sláb.

I – am (dastar..) weak.

 

Dny míjí a setkají se jen chvíli. Nestihnou se ani představit (odhaduji). Nevím – jestli mají oči (ale jistě pláčí)...(nebo plakali). A dnes bude zítra včera, ač ještě včera bylo zítra.

Days go and meet for a moment just very short. Thay have no time to say „Hallo“ (I guess). I don’t know – if they have eyes (but I’m sure they still cry)...(or had cried). And Today is going to be tomorow Yesterday, hoever it was yesterday Tomorow.

 

V kouři hledám oheň. – NENÍ tam. Kouř je sám!

In smoke I search some flame – Not anyone is there. Smoke is just sole!

---