Probuzení duše v sedmi obrazech

1.
Probouzí se zlehka duše.
Nejdřív kráčí, snad i kluše,
vzlétnout ale nemůže.

Rozkvete-li růže z rána
trpělivě zalévaná,
zemskou tíži přemůže.

2.
Barvou květu z broskvoně
necháš-li se provonět,
učiníš tím mnoho.

Nikdo přece nebrání,
aby pravé poznání
nebylo jen touhou.

3.
Duše koná přípravy,
sílí její představy,
poráží své stíny.

Obrazy si maluje,
nový chrám si buduje,
zbavuje se špíny.

4.
Sílí duše v těle.
Opatrně, směle
přistupuje k prahu.

Střez se jeho strážce,
střez se nitra vládce,
čistou měj vždy snahu.

5.
Stojíš v bráně bolesti,
ošklivosti, neštěstí,
vidíš sebe sama.

Když máš v duši čisto,
pro lásku vždy místo,
nemůžeš se zklamat.

6.
Myšlenky své uchopit,
vůli v klidu procítit,
usilovat tiše.

Myšlenkami proplouvat,
bytostmi se odívat,
hudbu světů slyšet.

7.
Zalévá-li trpělivě,
s rozumem a nikdy snivě
duše růži svoji,

jako sestra ptáka
vzlétne nad oblaka,
zemi s nebem spojí.

---