Úvaha první - kočka

 Kočka. Tvor natolik inteligentní, že by sestavil stroj času, kdyby měl lidské myšlení. Jistě máte doma malou, popř. přerostlou kočičku. Kde se ale vzaly? Jak se vyvinuly? Velké kočky - zabijáci? Možná ty vetší "čičinky", ale ne ty, které známe jako mazlíčky. Proč se nepřidružily k člověku? Bály se ho? Udělali jim lidé něco? Na některých kontinentech je jedí. (BLE! TFUJ!!! Muselo to ven...) Jsou moc plaché. Ale ne natolik, aby nebudily moje rodiče a nechodily před monitor! (Viď, kóčo. Slez dolů.) Někdy se ptám, jestli si mě pamatuje. Někteří říkají, že kočky zapomínají. Možná je to pravda, možná, že ne. Ale kočky nejsou žádné potvory zrádné a už vůbec nejsou bezcitné! Zabíjejí, aby mohly přežít. Co by jste dělali, kdyby jste byli na pustém ostrově a nebyla by tam žádná zvěř, kromě ryb? Kdyby jste jednu zabili, zeptala bych se vás: "Zvířata se vyvinula z ryb. Co když to byl nový tvor, který by mohl za pár tisíc let vyvinout v dalšího předchůdce člověka? Možná dokonalejšího, než jsme my." A co kdyby to bylo odvětví vývinu předků? Co když jste zabili svého praprapra... dědu? Musí přežít. (Prosím, nekritizovat to o člověku a zamyslet se.) Kočky mají svědomí. Moje třeba neznámým způsobem začne na zemi žvýkat modelínu. Dostane "po kočičím do čumáku" a přestane. Později jde ke mě, dá packy na mojí hruď a začne mi olizovat nos na znamení, že se omlouvá. (Jen kdyby nebyla její tlamka cítit po konzervě, suchým a salámem od ségry. To nemůžou vyrobit zubní pastu pro kočky?) Teď musím skončit. Big mother jde k počítači. Tak AHOJ!!!

(Kočka se doprošuje konzervy. Nevíte, jak jí vysvětlit, že už konzervu má v misce?)