Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe mně
14. 12. 2004
5
0
2239
Autor
montasek
Psal jsem ji když jsem byl smutnej a trošku jsem žárlil...
Ve mě...
Co je to jenom ve mě?
Snažím se zeptat jemně.
Smutek, touha, zloba.
Když představím si tebe, ho, oba.
A stokrát si můžu říct.
Miluje tě, co chceš víc?
Co chci víc?
Přece, co má teď on.
Tebe – je to nic?
Jsem blbeček, já to vím.
A stejně mě to trápí.
Stejně mě štve, že tě teď nedržím.
A tak píšu ve tmě
o bezmoci a touze
která je teď ve mě.
hmmmm.. to je hodně nepříjemný pocit.. a člověk si to rozumově nevysvětlí...
tohle je tam hezky vystižené.. :o) t
a držím palečky..
souhlasím s červánky, protože Ty blbeček nejseš... hlavně se těmhle pocitům nepoddávej jen proto, že se Ti něco takovýho stane.. měj vždy svou hrdost, protože na to máš.
Básnička je hezká a rýmy se mi líbí (jen poslední věta je teď ve MNĚ - v kom, čem 3. pád). TIP
Napsané výstižně. Ono to bolí, ale časem bolest přejde. Je dobře, že jsi o tom napsal.... *
Zlý_wětry_vod_řeky
14. 12. 2004
Chápu Tvé pocity a pro potěšení dávám tip. Jen se mi tam nelíbí ta sloka:
Jsem blbeček, já to vím.
A stejně mě to trápí.
Stejně mě štve, že tě teď nedržím.
Přeci jen bych to napsala radši trochu jemněji