Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJejí... orgasmus
Autor
nasty
Další křeč.
Skoro se zdá, že už to nevydržíš. Ale vždyť si to způsobuješ sama… prohneš se v návalu rozkoše. Obdivuju tě. Ruka ti v klíně řádí jak zběsilá i přesto, že tě už několikrát dovedla až na vrchol. Tu druhou zatínáš do postele, snad hledáš opěrný bod. V obličeji se ti mísí bolest s nepoznanými pocity. Klepeš se, nevnímáš, co ti říkám a žiješ úplně jiným okamžikem. Chtěla bych vidět divadlo, které se odehrává před tvýma očima. Jsou zavřené, skoro silou k sobě tiskneš víčka a otevíráš je jen ve chvíli, kdy víš, že se to blíží…
Jsi vyčerpaná, ale nepřestáváš. Dávno jsi ztratila vládu nad svým tělem. Necítíš, jak sebou mlátíš na posteli, necítíš ani mojí ruku položenou na tvém břiše.
Vlasy máš zvlhlé potem. Z očí ti dokonce tečou slzy. Proč? Bojím se o tebe…
Rudé skvrny na tvém rozkoší zmítaném těle tvoří divoké obrazce. Zatínáš zuby a znovu dosahuješ orgasmu. Intervaly mezi nimi jsou čím dál tím kratší a na každý můj dotek reaguješ jako na šlehnutí blesku.
Od chvíle, co jsi naposledy otevřela oči uplynula dlouhá doba. Chtíč ti ubírá dech. Jenom to, že opravdu chceš, tě drží při vědomí.
Najednou mě ale tvoje ruka chytí za vlasy. Tu, která ti bezvládně leží na břiše, necháš klesnout vedle sebe a mojí hlavu si silou zaboříš mezi nohy. „Lízej a dělej!!“ poručíš mi chraplavým hlasem. Udiveně k tobě zvednu oči. Nepřijímáš námitky. Jakoby jsi věděla, že jsem to takhle vždycky chtěla.
Pohled na tvojí krásně mokrou mušličku mě vzruší. Jako by do mě skrze ni přejela část tvého odhodlání. Začnu ji prudce bičovat jazykem. Hraju si s poštěváčkem, jako by to byla nejlepší hračka, co jsem kdy dostala a pozoruju, jak ti z úst unikají steny a tělo se ti chvěje.
Po chvíli se opět svíjíš na posteli. Vykřikneš a tvoje ruka zmírní tlak na mojí hlavu. Dech máš pořád zkrácený, ale napětí povoluje a tělo ti konečně po částech doléhá znovu na postel. Otevřeš oči a zamlženým zrakem se podíváš kdesi do míst, kde jsem já a zašeptáš: „Děkuju…“