zahrada

Mé zahrady jsou zničeny.

Dnes nepřišel ke mně jako Moudrý muž.

Takto jen bojovníci a dobyvatelé vstupují na území, jež jim zákonitě patří.

Brána zahrady zůstala celá poničena, ani snad nečetl mírumilovná slova v jejím štítu.

Šlahouny okrasných květů jsou posekány jeho mužstvem.

Zpěvní ptáci se tolik polekali, že snažili se ze všech sil otevřít dveře svých pozlacených klecí.

Jezírko v zahradách se zakalilo.

S rozjitřenou myslí shledávám toto dění.

Okrasné kvítí vadne, jakoby nechtělo už v těchto místech žít.

Vzpomínám na doby, kdy jako dobrý přítel nabídl mi své služby.

To poprvé jsem provedla jej zahradami mého království.

Celý se rozplýval a přísahal mi, jako všichni, kdo byli mnou do zahrad pozváni.

Všichni ti velcí králové a moudří muži, kteří pak odtáhli za leskem válek a laciných kořistí, slibovali, že budou ctít a hájit mé zájmy. 

Nemohu vyhlédnout do zahrad, nečiní mi radost procházet se po ruinách.

A kdysi moudrý muž praví ke mně: "Stalo se snad něco, Královno?"