Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

s3n

13. 02. 2005
2
0
944
Autor
Barthez

Slaďoučce se vyspinkej

a mou blešku pohlídej

ať Ti neuteče do říše snů

tam kde běhá hodně lvů

 

trhaj zuby, nehty, drápy

a nedávaj pusinky na oplátky

já Ti je chtěl ale dát

a ne se s lvama prát

 

čekal jsem na Tebe v říši snů

tam kam chodím mnoho dnů

a stál jsem tam tak sám

už prostě nevím kudy kam!

 

jen tak stojím tělo bez duše

kdo mi od toho všeho pomůže

jen jediná láska co tam tkví

a mému srdci odpoví

 

…možná se to nedovím

 

ty slova ve tvaru lásky

kde nemáš žádný vrásky

nebyla jsi to Ty kdo tam stál

byl to jen stín co se mi smál

 

…tak jsem si řekl musím jít dál

 

šel jsem krok po krůčku

a měl slzu na krajíčku

byl tam ještě někdo, kdo mi v cestě stál

 

mé štěstí stálo na pokraji smrti

kde ho žal a smutek vždy škrtí

já postavil se tomu zády

dal jsem na ty špatné rady

 

postav se tomu a bojuj

vždyť to tak moc nebolí

když o Tvé srdce ta dívka nestojí

 

ale

 

chci Ti říct že mám Tě rád

chci být ve světě bez poprav

a ve dvou ve sněhu stát..

Miluju Tě.........


Silvita
12. 03. 2005
Dát tip
no ... heh:)

Syberius
15. 02. 2005
Dát tip
myslím, že ginevra má naprostou pravdu....míněno adresně jen pro určitou osobu dobrá, ale vydávat to za poezii asi ne

Deve
13. 02. 2005
Dát tip
:-)*

Petr_Pan
13. 02. 2005
Dát tip
moc pěkně povídavá - jen trošku škoda těch rýmů - ale - TIPík si zaslouží .. :-)

ginevra
13. 02. 2005
Dát tip
Kdyby mi tuhle báseň napsal můj přítel, líbila se mi. ale jelikož k ní nemám žádný takovýto emocionální vztah, tak musím přiznat, že mi to připadá opět banální.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru