Záplata

Poníženě a zdrceně se cítím. Není pro mě místo v tomhle koši s šitím. Jehly do mě píchají ze všech stran, špendlíky lemují můj rám. Brzy mě na šicí stroj položí a už se nezabráním prošití. Na látce budu viset, jako nějaký oběšenec, který nezná smyl svého místa v koši. Nejsem špendlík ani jehla, ani to klubko nití, co musí být u každého šití. Ale jsem pouze záplata, kterou používají jen v krajních mezích. Už zas na kalhotách visím a zachvíli mě zas proděraví. Nechci být pro smích druhým, chci jednou už zvítězit.