Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Chtěl bych po tobě malovat

20. 11. 2000
2
0
959
Autor
tupoun

Chtěl bych po tobě malovat Po tvém celém těle. Vzal bych si barvu Spousty barev. A jen tak ledabyle Bych do nich namočil Všechny mé konečky prstů Maloval po tvém obličeji Jen tak lehounce Po něm bych přejížděl prsty. A směroval od čela níž Niž k očím, přes tvé rtíky. Něžně bych sjel po krku Až k ramenům. Ty pak lehce uchopil A směřoval níž. Lehce po zádech tě jako pírkem hladil Pak zpět ke krku mířil. Od krčku dále vpřed Kdybych zaměřil se na ňadra tvá. A na ně maloval krouživými pohyby. Záležet si nechávám na samých vrcholcích. Stále sestupuji níže Až objevuji rozkošný ďolík, Tvůj citlivý pupík. Po něm a v celém okolí Stále bych maloval. A vnitřku hlubokém barvy duhy dal. Sjíždím hezky pomalu po tvém zadečku boubelatém a pak rychle k samým nohám míří prsty mé v barvě teplé máčené. Po prstech a chodidlech trochu to zasvědí a barva se smíchává. Pak chvilka něžného stisknutí Zas mířím vpřed už ani nedýchám. Hladím dlouze tvá stehna. Tedy maluji po nich. A vnitřní strana plátnem je nejjemnějším. Pak vzhlíží vpřed oči mé a přepadá mě touha. K obrazu který jsem vytvořil se přitulit.
clovrdik
26. 11. 2000
Dát tip
souhlas s Helen

Mahoney
23. 11. 2000
Dát tip
Mirda má v lecčems pravdu, což nic nemění na tom že mě se to líbá :-))

Grim
20. 11. 2000
Dát tip
Řekl bych to asi stručněji, ale vpodstatě souhlas s MSW.

Helen
20. 11. 2000
Dát tip
Něžné, ale trošku dlouhé.

Miroslawek
19. 11. 2000
Dát tip
Hmmm ... 0 kritik a dva TIPy? Čím víc hlava pracuje, tím víc potřebuje Evropu 2. K básničce jen tolik: Ačkoliv to možná někomu bude ode mne připadat zvláštní, přijde mi to až přespříliš nepokryté, nahé a otevřené. Avšak nevytýkám to proto, že bych měl v tomto směru nějaké předsudky nebo mne to uvádělo do rozpaků, to jistě ne. Ovšem chybí mi tam ten kouzelný závoj jinotaje, který tím pádem má fantazie nemůže strhnout, odhalit. Všechno je zde vystaveno jak v masně ve výkladní skříni. Jediné, co tuto básničku v mých očích zachraňuje je něha, kterou z ní cítím.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru