Strážce Záhuby (první kapitola)

                        Přicházející nebezpečí

Tichá a krásná noc, takovou mohli vidět obyvatelé Jelhomu naposledy….na město zaútočilo vojsko démonů ,kteří zde v tomto městě hledali dítě,které se tuhle noc narodilo v tomto městě .Všude šel slyšet od začátku vpádu vojsk křik a šum lítajících šípů . Rodiče vyvoleného dítěte stihli uprchnout , ale malou dcerku Jeinu zapomněli v městě ……
 
Jsou dvě hodiny po útoku celé město je na prach a malá Jeina se strachem vyšla ven ze zbořené chatrče a o kousek dál zaslechla dva hlasy : „Jak to že nemáte to dítě, jasně jsem vám nařídil ,abyste to dítě i s rodiči našli….“
„Pane,ale….“ „ žádné ale kapitáne  to dítě je jediná naše šance ,aby jsme získali ten kámen Záhuby“
Jeina začala plakat ,jen co ji zahlédl kapitán a s příchodem k ní pravil klidným hlasem : „ Copak maličká ,kde máš rodiče?…“
Děvčátko jen si utřela slzy a zakňourala : „já se mamince ztratila ,protože utíkala moc rychle s mým malým bratříčkem ,který ho  dneska večer přinesl čáp…“
Kapitán zahlédl znamení na krku malé Jeiny a pak řekl milým hlasem : „ tak pojď já se o tebe postarám, pokud chceš budeš mít i  staršího brášku a sestřičku , co ty nato ?“ Pak ji otřel slzy hadříkem a Jeina  ho důvěřivě obejmula .Kapitán ji vzal a promluvil na svého pána „Pane koukněte se na ten znak na krku .. vypadá jako drak a tygr … takový znak má v erbu i stráž kamene Záhuby  , nemyslíte?“
Vladař odkryl Jeininy vlasy na krku a usmál se . „tohle je vyvolená pro strážce máme štěstí“.
Dívka držící se pevně krku kapitána odjížděla  do tábora Démonů .Tam ji dal kapitán najíst a napít potom co ji ukolébávál písněmi, co zpívala jeho žena svým dětem , mu v náručích usnula vyčerpaná Jeina ,kapitán vypadal spokojeně takovou holčičku nikdy v životě neviděl . Vypadala tak na pět let a už se ocitla ve válce .Sněhově bílé vlasy , co jí tak zbělaly strachy ,zakrývali její obličej.

Druhý den se probudila v posteli a viděla kapitána ,který se zrovna omýval obličej . „dobré ráno“ řekl , když si osušil obličej , „jak ses vyspala ?“ Jeina se posadila a řekla „ dobře takhle mi nezpívala maminka nikdy“ řekla a sklopila pohled a pokrývkou si otřela slzičky „ale to nic ,neplakej budeš mít jinou maminku a určitě lepší , to mi věř … nebýt ní tak bych nevěděl co s tebou tady“ usmál se Jeina se zadívala na svoje konečky vlasů a vyjekla „ co to mám s vlasy ??“  „neboj to je dobrý to se stává ,když má někdo hodně velký strach ,to bude v pořádku“ řekl „ jo máš hlad špunte?“ pokračoval a Jeina řekla „já nejsem špunt ,ale Jeina Proudmore“  „ aha to já nevěděl to jsi mi včera neřekla…“

Od tohoto dne Jeina se stala členem Démoní rasy. Ale stále věděla ,že je nikdo úplně jiný . Její nevlastní sourozenci se k ní chovali stejně jako by to byl opravdu jejich člen .Vyrůstala a žila jako démon do té doby než jí bylo sedmnáct ,tento věk jí změnil celý život…
Z malé nevinné dívenky byla záhy mocná, chytrá a neuvěřitelně krásná dospívající žena.Jednou  ,když trénovala svoje dovednosti uprostřed temného lesa u jezírka ,se ze křoví vynořil bílý tygr  .Našlapoval tiše a nenápadně ,aby svou kořist nevyplašil ,ale když po Jeině snažil vyskočit tak se ozvalo „opovaž se a uvidíš Deane!“ Dean znervózněl a pak ,když se spamatoval  tak klidně řekl „ máš dobrý postřehy ,já je jen testoval“ Jeina i Dean náhle zvedli hlavu k nebi a nasáli vzduch do plic . „Něco se děje ,radši pujdem,moc se mi to nezdá“ upozornila Jeina a spolu se svým věrným přítelem odběhli pryč .Ale jen co doběhli k hlavní lesní cestě obklíčili je vojska neznámého původu . Vůdce tohoto vojska dal pokyn ,aby odložili vojáci zbraně , bedlivě pozoroval  Jeinu a na jejího tygra . Po několika vteřinách vůdce se klidně zeptal „ nevíte kde by jsme našli Lady Jeinu ?“
Tygr se koukl na Jeinu ,která zírala na toho vůdce a pak jen řekla „ Co od ní potřebujete,a kdo jste ?“
Vůdce koukl na své druhy a pravil „Já jsem hlavní strážce kamene Záhuby a od Lady Jeiny potřebujeme ,aby nastoupila na své právoplatné místo…“
„Co?!“ vyhrkla a strážce jen klidně dál pravil „to znamení co máte na krku je znamení ,co mají jen strážci kamene Záhuby … Jednoduše jste ve věku , kdy Vás potřebujeme a  postaráme se o to ,aby jste měla to co potřebujete“ Jeina se začala chvít „o tom kameni se mi několikrát zdálo ,ale tam kde žiji se připravují na to až si pro Záhubu pujdem“ pravila třesícím se hlasem  „celou tu dobu Vás vychovávali jako démona ,ale Vy jste strážce a pokud zůstanete u nich tento svět pohltí temnota ,panika a strach. Nechtěla by jste vidět své pravé rodiče a svého mladšího bratra?“řekl důvěřivě
Jeina koukla znovu k nebi a zahlédla tam démonní hlídku „ ou, shání mě , zmizte ať Vás nezahlédnou !“
„Pojďte s námi !“vykřikl strážce ,ale Jeina ho odsekla „ fajn překecali jste mě ,o půlnoci u jezera“ .Poté zmizla v temném lese
Půlnoc se blížila a Jeina seděla u večeře spolu s oslavujícími válečníky.Když si všimla ,že se blíží půlnoc ,zvedla se a odešla z místnosti. Stále přemýšlela nad tím ,co říkal vůdce strážců.
„Kam jdeš?“ zeptal se Jeinin dobrý kamarád Talon ,Jeina na něj koukla a pak odpověděla „Promiň ,ale musím odejít ,já  jsem nepatřím“řekla a odešla pak se ještě zastavila a řekla „ prosím nikomu to neříkej“
ze své postele vzala své věci v měšci a odešla do lesů .
U jezera nikdo nebyl a Jeina si pomyslela ,že asi si to rozmysleli a nechali jí . když byla na odchodu zahlídla postavu  ,která pravila tichým hlasem „pojďte za mnou  ostatní už čekají“
Postava se otočila a zmizla ve stínu Jeina se rozeběhla za ní . Když se zastavila viděla bílého koně na ,němž seděl vůdce strážců a podával Jeině ruku,poté co se Jeina dostala na koně , Velitel  vybídl svého koně ,aby se rozeběhl .Kůň běžel temným lesem a Jeina si všimla ,že  jezci na koních se připojovali .
Jeli celou noc ,na takové cestování nebyla zvyklá a usnula ,vůdce v klidu jel ,aby jí nezbudil dusot kopyt . Ráno ji zbudili sluneční  paprsky  .Hlavu měla položenou na vůdcovi rameni . Náhle se ozvalo: „ Pane , asi půl hodiny odtud  je démonní hlídka tak sní neprojedeme …“ Vůdce zastavil a rozkázal : „Pokud vím tak by jsme tu měli mít dámské oblečení .“  Jeina seskočila z koně a schýbla se  ke kmeni vyhrabala malý důlek a vytáhla zněj kořen ,ten se změnil v šaty .Jeina se zvedla a začala se svlékat ,strážci zírali a radši se otočili . „Koukám ,že strážci jsou vychovanější než démoni“ řekla Jeina a nasedla znovu na koně .Vůdce koukal jako by spadl z vyšně ,vybídl koně ,aby se rozeběhl .Jen co dojeli k Démonní stáži tak zastavili a jeden ze stáže se zeptal: „Nejste Vy náhodou Lady Jeina?“ Vůdce si ji k sobě přitáhl a pravil:“ To je moje žena Lady Mariana…“ Jeina se usmála a rázem stráž na ně koukala až sykl jeden z démonů „Pokud vím tak poblíž nejsou žádné lidské osady“  Vůdce koukl na Jeinu ,která se stále slabě usmívala .Vůdce pak hned řekl „Co tím myslíte vy mi nevěříte ,že moje žena je moje žena?“ „ To ne,“ vyhrkl jeden z démonů „ale vaše paní je lidského rodu a tady žádný lidský rod není.“ Pokračoval démon a vůdce v klidu pravil „ Moje žena pochází z elfího rodu , je napůl elf“ Jeina se usmála a políbila vůdce.
„Nuže dobrá jeďte ..“ sykla stráž
Jen co Vůdce i Jeinou odjeli o kousek dál ,Jeina prudce odtiskla rty a vůdce koukal ještě zmateněji než předtím .
 „Doufám že to bylo jen kvůli té stráži …“ řekl s úsměvem a Jeina  přikývla a dodala: „ Neberte to osobně ,ale svámi bych  nevydržela žít v sňatku“
Celý den jeli ,když se pomalu  začalo smrákat  zastavili před obrovskou skalou ,Vůdce něco mumlal .Jeina Zavřela oči a naslouchala hlasům.Pak začala opakovat slova ,která říkal vůdce i jeho družina .Brána ve skále se nejprve rozzářila a pak se cela družina objevila na krásném místě . Jeina pozorovala tu krásu kolem ,byli v lese .
„Tak jsme doma“ zdechl  vůdce a rozjeli se směrem k malé vesnici ,která  byla skryta v lese .Obyvatelé této vesnice vítali své druhy . „ Je to tu krasné , to jste museli budovat dlouho ,že?“zeptala se nadchle Jeina  . Vůdce se usmál a přikývl „pomohli nám ji budovat i tví rodiče“pravil . dojeli k paláci ,seskočili z koňů a vešli dovnitř  paláce.
„ Vaše veličenstvo přivedli jsme tu dívku , jak jste si přál“řekl v hlubokém předklonu vůdce a král se postavil a s úsměvem pravil „ Vítám vás Lady Jeino, jaká byla cesta?“ Jeina se napřímila a odpověděla : „Cesta byla klidná ,Vaše výsosti“
Po dlouhém  jednání a seznamováním s Jeininym úkolem ,vůdce Jeinu zavedl za její rodinou .Došli k domku ,kde její rodina žila „ Máš strach?“zeptal se zaťukal na dřevěné dveře „ Celkem ano,naposledy jsem viděla svou rodinu ,když se můj bratr narodil a to je už poměrně dlouhá doba“ řekla  a náhle se dveře otevřely a v nich stála žena a s úsměvem řekla: „ Pojďte dále kapitáne Darte“ Kapitán vešel do domku a za ním vešla i Jeina . „posaďte se“ nabídla žena a nalila horký čaj do šálků .Kapitán dal pokyn ,aby se posadila i žena „Kate ,vím ,že jdu teď nevhod potom co zemřel Váš manžel,ale možná Vás teď potěší ,že jsme našli Váši dceru Jeinu…“
Žena strnula a pravila se strachem: „Já myslela ,že je mrtvá“
„Ne není matko“ řekla Jeina a její matka začala plakat
Hodiny a hodiny trvalo než si řekli vše co se stalo za ten čas.Ale když vešel domu její bratr  Charei,rázem bylo ticho . „Och Charlei ty jsi doma?“ vyhrkla matka ,ale Charlei neodpověděl koukal na Jeinu „ Kdo je to tu neznám…!“ sykl temným hlasem ,Jeina si stoupla a řekla klidně: „ Jsem tvá starší sestra Jeina“ „Já žádnou sestru nemam jsem prvorozený syn Kate a Jonatána Proudmorovích,“ zařval „a nikdo ne nebude vydávat za to co není“ sykl už klidnějším hlasem Jeina v klidu  řekla „Jde vidět ,že nenosíš úctu k ženám ,když otevíráš svou nevymáchanou hubu na toho, o kom nic nevíš ! “Jeinin bratr ztuhl a pak řekl s úšklebkem „To ti to trvalo ,když jsi z rodu Proudmorovích máš být tvrdá“
poté odešel do svého pokoje. „ Je takový ždycky?“ zeptala se Jeina matka přikývla hlavou .
Už byla pustá noc a Jeina za doprovodu kapitána Darta šla do paláce. „Díky Darte … pokud Vám mohu tak říkat“ řekla s úsměvem ,když stála u dveří do svého pokoje, kapitán se usmál a přikývl na rozloučenou.Když kapitán zmizel ve stínu Jeina vešla do svého pokoje, posadila se na postel ,na které ležela kniha .Jeina chvilku koukala na obal knihy a pak dostala odvahu se podívat do ní .Obracela listy a předčítala si řádek po řádku ,po pěti stránkách si uvědomila ,proč je právě zde .Ona má být strážcem Záhuby.Četla si dále a cítila se jakoby našla své druhé já .Strach při tom i odvaha ji doprovázela řádky v knize .Nedokázala se postavit rozumu ,který ji stále říkal ,aby tu knihu přestala číst ,při tom se dozvídala se osud strážce ,který hlídal kámen a osud dalších ,kteří kamen ukradli nebo se o to pokusili.Když došla k obrázku ,kde byl zobrazen strážce ,jako by ho už někdy viděla .Viděla v něm svého nevlastního otce …Pod obrázkem byl nápis : AMONIO SEKRET DEIN FIARODE MONVARISTAIL
Jeina věděla , co to znamená ,ale z úst ji vyšla jen slovo „ TATI“