Jízda

Přiznám se ti, že jsem hroznej
závislej na spoustě věcí
cestičku osudu poznej
vylétnem ze zlatých klecí

Na tom vůbec nezáleží
my jsme si cestu vybrali
svět zas na kolenou leží
někteří to dost posrali

A už v tom jedeme oba
nikdo z nich nás nezastaví
dneska je totiž nová doba
a mě to doopravdy baví

Probudí tě náznak zvuku
cítíš, jak svlíkají kůže
chtějí vecpat dovnitř ruku
tahat trhat co kdo může

Chtějí zničit, co jsme našli
nenávidí svoje strachy
poznají to, kam až zašli?
Hrajou riskantní hru v šachy

Přestože zas padám dolů
ležím přímo vedle tebe
ztracen v říši světabolů
přesto najdu kousek nebe

Navždy jsem tvojí součástí
I po tom všem, čím jsme byli
tolik nástrah, léček, pastí
Lásku v nás však nezabili

---