Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Co já vím..

04. 03. 2005

1973

Autor

Implicite

Když slunce zajde..

Srdce neznatelně hřeje,

asi sedím v oceánu slz,

.. cizích i mých..

píšou se lidské epopeje.

krví a životem mladých.

Ležet v mechu a kapradí,

jak housličky v kolíbce,

rutina s nutností šedě zabolí,

v květech louky tak projít se.

Konec je zpráva pro zesnulé,

blíží se realita po schodech,

blíží a nechce pryč,

jen bere málo dává…vymodlený kýč….

…

V řádcích se utápět,

mezi nimi nic nehledat

proč? ..nic tam není!

Tady jsou použity klasické spojení. Ty, které už použilo tisice před námi. Ono to moc nosloví. Ale číst je dobré. Je dobré si představovat. Někdy i naprosto obyčejné věci vytvoří iluzi něčeho neobyčejného. A pak vznikají nová spojení, která čtenáře osloví. Já strašně rád píšu o svém okolí a o tom, co náhodou někde zahlédnu. Takové věci pak ve mě vyvolávají nové pocity.

Implicite

11. 03. 2005

Dát tip

..cus ..budu se snazit se vzdelat ve vyjadrovani, ze bych zacal cist::)..jinak diky - pani ucitelko....mohu si napsat do zakovsky 4-???

probe

11. 03. 2005

Dát tip

Náhodou pan probe četl i novější, například tuto a jelikož se mu líbila, přečetl si i nějaké starší, jako bylo "Jablko plodu", které se mu ne až tak líbilo, ačkoli