zrození...

Nemyslela jsem na ni a ty malé mršky se mi draly sami do mozku.

Vstala jsem, abych se položila na papír.

Vím, že mi nikdo neni schopen pomoci, pokud nebudu sama chtít.

Bloudím a tápu..ptám se lidí, snad vědí víc.

Nechápu je a stále věřim, že to za to stojí...

Nedoufám, že mě někdo pochopí nebo ocení..nelze...

Libí se mi tyhle barvy a světlo v mlze

Nedoufám a přesto doufat chci..zmatena sama sebou...bloudící ve tmě.

Chtíc naleznout to po čem toužím !