Příběh o věčnosti

Něco o věčnosti...

Dřív než vznikl čas, stal se tento příběh, Je to velmi dávno, ale kdo pochopí věčnost… Nicota se rozprostírá od konce k počátku, Nicota se táhne do všech směrů všeho. Věčná Nicota je vždy a všude a nemá konec ani počátek. Nicota je vše a vše je ničím… A v Nicotě je nekonečný prostor i čas. Čas je omezen Nicotou a Nicota není omezen ničím. Vstoupit do Nicoty znamená stát se vším a být vždy a všude. Z Nicoty vzešel prach, který nikdy nevznikl a nikdy nezanikne. Věčnost byla jeho dobou a nekonečno jeho domov. A prach naplnil Nicotu a Nicota zanikla… Nicota se stala Prostorem a prach zůstal vším. A všechno věčně plulo vesmírem, který byl vždy a vždy bude. A prach naplnil vesmír a prach byl všude. Vždy a všude… Pak se zrodil nový Čas a prach zmizel v jeho toku… Ve věčném toku Času, který byl věčný, ale až od svého počátku. A z Času se zrodil Svět, který bude trvat věčně, dokud nezanikne. Tehdy se Nicota vrátí a bude stejně věčná a nekonečná jako dřív… To bude ale ještě chvíli trvat… Věčnost…

---