ZA OSTNATÝM DRÁTEM NOCI, TY DĚVKO!

večer se protáhla
vypustila z úst kouř
na deset vteřin se zachumlala zpět do peřin

sklouzla na chladnou zem z postele
začala si zpívat
píseň o tom, čemu nevěřím
ale jsem nucen se na to dívat

prohlédla se v zrcadle
(bydlela v Joy Division)
byla mírně sešlá
nejraději by dnes nikam nešla
je však nucena povinností, prací
vypije kafe, dá si druhou cigaretu a jako pokaždé – zvrací

na noc stane se zvířetem
Bůh ví s kým
Bůh ví, zda přežije
Bůh ví… vím

oblékne si na sebe šaty svůdné
zdál se jí sen…bylo to tak hrozné, tak stejné a nudné
tak jak to bývá, když nepřejeme si nic krásného zdát

vyrazí do ulic trochu se pobavit
odhodit zábrany
novou noc oslavit
když slunce zapadne
otevírá svůj chrám
své místo posvátné

doplazí se domů a znovu
zvrací
snaží přesvědčit sebe samu, že žít smysl ztrácí
padá do své postele s nebesy
ví dobře že další probuzení ji vyděsí

nic se nezmění
dokud ji to nezlomí

---