Podzimní

Lenivě šedá oblaka, roztáhla svoje perutě. Jak slina na rtech tuláka, zůstala viset nehnutě. Rezavě smutný koruny, zkoušejí barvy podzimu. Stříbrnou nití od luny, stížnosti píšou krejčímu. Blýskavě mokrý chodníky, podrážkám něžně odpoví. Roztáhly prsty deštníky, na všechny strany světový. Mlhavě chladný večery, drásají svými pohledy. Přetrpím další úterý, potkávám smutný sousedy. Zatuchlý rána přemůže, kdopak mi na to odpoví? Plní se mělký kaluže, listy jež nejsou trumfový. Odporně líný nálady, přepadly mojí psychiku. Nechala léto za zády, koupání v teplém rybníku.

---