Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Keď vlak švíha krajinou mich snov

15. 02. 2005
0
0
1397
Autor
Brkoslav


Dál a dál fičie všetky okienka,
pekne pomalinku a zajtra rýchle
tu pozeram a nie je to spomienka
a tamto snad je továrního komína krychle.

Co už jsem naposlouchal tum tu dum,
cesta ako zrkadlo přede mnou,
za mnou sa to blýska tmou,
a nedaleko týchto hranic stále nemtudum.

Dievčina šúsťáková búnda leží na sedačke,
její ustá pomalinku oddychují lehce,
svierá zopár vzpomienok na chalána v svojej ručke,
usmievá sa zo sna veľmi - jak jinak - ľahce.

Pomalu neb rychle švihá krajom snov,
všeci ljudia zde majů veľmi radi miestenky,
obzvlašť keď venku už sa smráka či je nov,
ještě že jsom čiech a jedám veľa - pepřenky.

Stále ďaľej, do vnůtra, neb ven,
přeji si, lokomotivo, trochu viac - pěň,
kdy už skončí koleje z krajíny
mych snov - až skončí smích Kariny
(dievčato z Košic).

Slunko sa už skůlilo za obzor
a s hrôzou čakám na cestující s miestenkou,
budu vyhozen ven a nucen postavit se na rozvor
nedaľeko dvierek na wc a ležící kopejkou.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru