Maso a nostalgie

že mi z ní nebylo moc dobře, v jakymkoliv smyslu..nevím

není mi z ní..

Co ti není, Steete Flowere. Nic?

nejsem estét, větší váhu přikládám obsahu, nejsem profi i když by se patřilo zvládnout alespoň základy řemesla, abych nehleděl s ovislou sánkou na dokonalejší díla (např. Elektrický pes). Pokud vím, patetické nebylo zakázáno a vzdor štěkotům karavana šine si to pouští dál..intertex(s)t jest agýismus Pepy Musila, kontemplace a sebezpyt, ale bez vidění a citu to je prosa. Ty jsi Jorgu tam, kam mnozí chtějí, jenom poslední krok se nelze naučit - přejít na břeh, z kterého není návratu - svou poesii žít. Příliš velká oběť pro jedince konzumní společnosti, příliš málo druhů v družině, přílišná řevnivost o sousto...a příliš moc pseudo - jako já_:-)

Jo, tohle beru a souhlasím. Jenom nevím, jestli poslední krok, "svou poezií žít" není taky vždycky jenom "pseudo". Prostor "mezi" (prvním a druhým břehem) je možná mnohem nebezpečnější a autentičtější (už proto, že se musíš neustále vracet) a má v sobě možná bohatší (i když poněkud skrytější) cit. Tohle já neumím. Stojím na prvním břehu - na druhej se mi nechce a "doprostřed" (kde je zřejmě dost silnej proud) si netroufám. Moc ti, milý Bloku, děkuju za reakci. (A na Ektrickýho psa se podívám).

hele, nemluvim o stylu bukowski, padesaty-sedesaty leta, beat generation, hipici jako brautigan apod me vubec nezajimaj...mluvim o necem, co bylo znelo sveze a je vlastne defacto jedno, jakou stylovou polohu zvolis, de spis o celkovy vyzneni...ohledne soucasny angloamericky literatury-myslim ze zelenou maj knizky lidi jako je cave,rollins,gira,selby (ten uz je ale vlastne mrtvej)..... jakou soucasnou anglickou literaturu ktera nehnije v sedesatejch letech si mel na mysli ty...?

helou Jorgu, snad z toho něco vytěžíme, mám sice různá tušení, ale nechme je bokem, jen ať to není plácání. Elektrického psa už nenajdeš (možná na Divokém víně), tak ti ho pro jistotu pošlu ve zprávách. Pokud ho budeš hledat na totemu, tam si nevšímej jiného psa (nick filip sklenář měl k dílku nemístné komenty). Jinak hledání je krásná věc, někdy je smyslem práce a na výsledku ani nesejde, nalézt schopnost oddělit se od sebe, to asi není lehké. ------------------------- Já maluji milý Jorgu a hledám obraznost vyjádření nevyjádřitelného, což je zdánlivě nesmysl, ale stařec močící si do rozkroku, to je síla, zejména u moře, to by mne nenapadlo, taková fantasie vyžaduje detailní znalost snad z gerontologie, pro mne novinka, kombinace naturalismu jarního tání a doznívání životních sil, hluboce humanistické.. ----------- lze to namalovat ? motá se mi hlavou Hemigway v posledních létech života, než začal hnít...anebo bezprizorní v Rumunsku.. ovšem je bída umění ? to jsou dilemata paparacci .. fakt je, že krása je v očích toho, co se dívá, poslouchá..ty mu jenom nabídneš - třeba odejít a vyjádřit protest..to jsou nové otázky tady..nemusíš mi odpovídat, jen jsi mne inspiroval k zamyšlení...tohle není pro tebe žádné poselství...stejně jsme srabi, že se o ten druhý břeh nepokusíme.., jenomže kdo ví, jestli to je v nás a co pak, když ne ! Nikdo ti nezaručí a kritika ? to je o ničem, hledá jak stopovací cokoli nového, aby se přiučila a mohla mentorovat stejně, jako včera v Barceloně u Jakuba, anebo v Amsterdamu u Diany Ozon. Přeji ti zdar a sobě to štěstí číst tě v nostalgiích ? - houby ! v depkách !!!_:-)

když v tichu zpěvu ptáků včel a cvrčků sedneš si na zahradě najdeš to svoje já předemnou stojíš v řadě učená slůvka jásáš i ty životní fráze s transvertity hodinka je to důležitá nebeský vír tě hvizdem vítá když v tichu zpěvu ptáků včel a cvrčků hryzne ťa dravec na rozlúčku...................._:-) .............._:-)

Až si jednou vyjdu na zahradu, bude už pozdě, milý Bloku, byť by se jaro chvělo sebevíc. Bude jak stařec močící si do rozkroku Bude už pozdě, milý Bloku Víry z nebe padat přestanou Krev zastaví se ve svém toku Stíny smrti rozkvílí se za branou Tys vymyslel však na čas jednu malou lest Nekonečnou báseň, věčný intertex(s)t

tohle je asi obsahove nejlepsi, ale skripu zubama u toho patetickyho basnickyho slohu...zijeme v 21.stoleti....

No prave. Jak vypada nepatetickej sloh 21. století. Jako čtyřicet let starej Bukowskeeej? Piše se odvážně o kundách a jak je život fakt drsnej? Přečti si nějakou pořádnou současnou pokud možno cizí literaturu (stylů je fakt hodně a některý jsou starý), která furt nehnije v šedesátejch letech. Díky za přečtení.

t.

ono by to jako mluvené slovo bylo docela zajímavé, ale takhle v html mi to moc neříká..

..no, mně řiká a dost...a je to super napsaný, ale fakt že jo! Já tipuju, a velkejma...Tip.