Anděl na druhou

Všemocná tmo, už nejsi můj nepřítel,

                            už neznamenáš smrt, ale znovuzrození.

Všeobjímající tmo, už nejsi pouhé čekání na sen,

                                už neznamenáš jen čas odpočinku, ale souznění,

proměnila ses v laskavou sudičku.

Jsem šťastná, mohu-li Tě obejmout

                         a ještě šťastnější, když mi to oplácíš.

Jsem šťastná, děláme-li spolu největší hlouposti světa

                          a Ty se při tom tak nádherně směješ.

Jsem šťastná, smím-li usínat a probouzet se vedle Tebe

                          a Ty mi řekneš dobré ráno (nebo aspoň čau příšero).

Jsem vděčná těm šachistům nahoře za každý okamžik s Tebou.

Anděli můj, jsi blízko a přeci tak daleko...