Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Chléb

31. 03. 2005
2
0
1772

Chléb

 
Čaroděj prchal před policisty. Byl na kost vychrtlý, bílé roucho na něm viselo v roztrhaných cárech. Schoval se v dutém stromu a začal rychle okusovat chléb. Zuby měl vykotlané a dásna zčernalé a zhnisané. Když snědl asi plovinu bochníku, žaludek se mu stáhl a pozvracel se. Nejedl asi týden.
 Psi štěkali. Cítili jeho pach. Cítil jejich pach. Policisté vytvořili rojnici a hledali ho.
                                                                                                
"Vzdejte se! Jste obklíčen, nemůžete utéct! Nemusíte se ničeho bát, budete předán spravedlivému soudu!"
  Sanůmar se opřel o kmen. Třásl se, horečka jej spalovala. Kdyby nebyl čaroděj, pravděpodobně by už chcípl, hnil jako ta nejposlednější krysa. Teď ho jako nejposlednější krysu honěj cajti, kteří ho chtějí odprásknout kvůli ukradenému chlebu. V hlavě mu probleskovalo hlášení: "Thaumaturg byl agresívní ... našli jsme u něj nové druhy drog ... začal čarovat ... zabil psy... necromanthie ... museli jsme ho zastřelit."
  K zemi se snášel žlutý uschlý lístek, aby přistál na lebce vlčáka. Vrčel na starce.
  Skočil.
  Sanůmar se snažil odtrhnout psí mordu od svého kolena. Nakonec jej sevřel do kravaty a zlomil mu vaz. Vylezl z dutiny dubu a kulhal pryč. Listí mu šustí pod nohama, větvičky praskají a psi štěkají, ó, jak ti psi štěkají. 
 
  
 Zastavil se. Píchalo jej v boku. Rozkašlal se a plival krev, načež se pokračoval v cestě. Náhle do něčeho narazil, až upadl.
 
 "Ale, ale, snad to není sám náš velký čaroděj, Sanůmar Polétavý!" Ten odporný hajzl si to zatraceně užíval. Pomalu vytahoval pistoli, zatímco přicházeli ostatní poldové.
 
 "Nenuťte mě to udělat. Já-já vám nechci ublížit." Stařec si utíral krev ve vousech a rychle, mělce dýchal.
 
 "Tak milostpán nám nechce ublížit. Tak dělej, čaruj! Čaruj, ať tě můžem odprásknout. Ty musíš vyslovit básničku. Spočítej si, jak dlouho trvá odjistit," muž odjistil revolver, "natáhnout," natáhl, "a vystřelit."
 
 Ozvala se rána a šlehlo bílé světlo.
 
 Stařec si utíral krev ve vousech a rychle, mělce dýchal.
 
 Čoklové olizovali rozervaná hrdla poldů.

 


johanne : Já sám to nepovažuji za kvalitní... Pesimista : Když máš hlad a jsi na pokjraji žití, dokážeš všelicos, ale i tak díky za případný poznatek, nedošlo mi to, na to si dám případně pozor.

johanne
01. 04. 2005
Dát tip
Ne, tohle neberu :). Sorry, je to strašný. Kategorie taky moc ne.

Pesimista
31. 03. 2005
Dát tip
Jako parodii no... ale zajímalo by mě jak dokázal sníst půlku bochníku, když měl hubu tak zkaženou...že by kouzlo?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru