Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe větvích sekvoje
07. 04. 2005
1
0
1309
Autor
Mára_Gerlich
Skrze místo mezi listy,
Zírám na nebe od krve.
Na levojdoucí, bez nároku na očisty.
Teď koukáte, už říkal jsem to prve.
Jak armáda strojů.
Pořád jdou.
Navlečeni do směšných krojů.
A sakra! Pořád verbujou.
Na noční oblohu, už se dlouho nedívám,
hvězdy jsou poslední na co bych chtěl.
Totiž barvu války mají, potají odvahu sbírám.
Kladivem bych rozbil srpy, nejvíc ten co čněl.
Jenom pociť volnost,
v životě nad zemí.
Ty bys to měl taky zkusit,
žít ve větvích sekvojí.
......snad chápu, vysrat se na to svázaný , pochodující a známý tak, mně blízký, jen, prosim, přečti, a vyházej čárky navíc, nějak dolaď...a bude celkem OK, věřim...................
Ano,tak by to všechno mělo být.Volnost- o tu se nesmíme dát připravit.Pokud budu chtít žít ve větvích sekvojí,tak mě žádná čárka ve verši nerozladí.Když ano,tak ji svobodně přehlédnu.*****