Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedopisy Klarisovi
Autor
Luciena
Milý Klarisi,
Je dobře, že od této řádky jsi
je dobře v tuto noční chvíli
že mohu někomu psát „milý“
Milý Klarisi,
Dnes jsem zjistila,
že neumím psát
tak Ti velmi mizerně píši
že umím velmi dobře zjišťovat
Milý Klarisi,
Nezapomeň dneska jít spát
já nemohu
je úplněk a já musím vít
za vlky co pomřeli na hubenost
a za psy co zašli na tloušťku
a za jejich pány
co prý odešli k věčnosti
po dlouhé a těžké blbosti
Milý Klarisi
Neuváděj mne do pokušení
jen co jsme se seznámili
už chceš, abych probděla noc?
Ikdyž jsi Klaris a Klaris jsem já
není to trochu moc?
Milý Klarisi
Vyčerpala jsem na tobě zbytek mozku
což teprve u lidí?
už ze mne chodí jen knoflíková dirka
ovšem velmi výrazná a nevšední
přesto se nikdo nepodivuje
že chodí po ulici jen tak
bez ohraničení hmotou
Milý Klarisi
Nevím, kde jsi sebral tak tupé jméno
neznám nikoho tak milého
s tak tupým jménem
spíše tupé
s milým označením
Milý Klarisi
Bojím se usnout víš,
protože by se mi mohlo o tobě zdát
ale já si ještě nevymyslela tvoji podobu
a sny si dělají, potvory co chtějí
Milý Klarisi
Musím už končit
kdybych začala přemýšlet
proč jsi milý
došla bych jistě k nějakému
nemilému zjištění
Milý Klarisi
Knoflíková dirka bez knoflíku
je bezhlavá myšlenka
ale ty jsi srdeční myšlenka
Milý Klarisi,
Chtěla bych Ti ještě říct o Bohu
a to je vše, co Ti o Něm mohu říct
a moc doufám, že sem to nepokazila
Milý Klarisi
Je ještě moc věcí
Které o mě nevíš
Kdyby ses o mě něco dozvěděl
Sem s tím „něčím“!
Milý Klarisi
Víš co si myslím o vězení?
to, co si myslím o svobodě
je to nebezpečný
a je to v nás
Milý Klarisi
Jsem na pokraji zhroucení myšlenky
a taky na pokraji stránky
a vůbec nemám jistotu
že mne potká nějaká další
Milý Klarisi
Už sotva držím víčka
konečně jsem se unavila tak
že mohu padnout do postele
snít je tak sladké
škoda, že mám nejraději kyselé
Milý Klarisi
Vlez do hlavy zase někomu jinému
třeba tomu nemilému pánovi –
jako protivná Klarisa!
Milý Klarisi
Nikdy tě nechci navádět ke zlému
spravedlnost a milosrdenství je třeba
a milosrdenství potká každého
i Klarisa jednou zemře
Milý Klarisi
Je jedna hodina a jedna minuta
A mezi tím dvě nuly
Připomíná mi to II dva
Co jsou v OO hajzlu
Milý Klarisi
Nejsem ráda vulgární
Vulgární knoflíkovou dirku
Nechce žádný knoflík
Natož pak plášť či kabát
Dokonce ani košile
Ikdyž je bližší než kabát
Natož pak člověk
Ale člověku bez dirky knoflíku
jde košile, kabát i plášť kam vítr
A mohl by začít být i vulgární
Milý Klarisi
Všecko má svoji logiku
kromě toho, co dělám
ale to, co dělám
není jen svoje
a není to všecko
Milý Klarisi
PO naučení
Ti dám ponaučení
tak se hezky uč
- to je přednaučení
Milý Klarisi
To je príma, že nevim kdo jsi
čím blíž tě neznám
tím dál tě mám raději
Milý Klarisi
Nikdy mi neodepisuj
strašně bych se lekla
že jsem blázen
Milý Klarisi
Znáš Franze Kafku?
tak ho pozdravuj
a jestli ho neznáš,
tak si z toho nic nedělej
já taky ne
někteří si myslí, že ano
někteří si toho o sobě
vůbec hodně myslí
Milý Klarisi,
Nemáš otce, ani matku
a stejně žiješ
nemáš ani šroubek
ani matku
a stejně jsi
a vůbec není jisté co máš
a jak žiješ
je jen jisté
že jsi milý
Komu se to podaří?
No komu na světě s otcem, matkou, šroubkem?
Jistotami?
Můžeme Ti jen závidět Klarisi
Jdu se vycpat
Milý Klarisi
Mám pokušení blíže tebe specifikovat
Ale nesnáším slovo „specifikovat“
A český ekvivalent
Jsem zapomněla
Milý Klarisi
Někdo říká
že dopisy tobě jsou jen „hra se slovíčky“.
Nejen, že nesnáším slovo „specifikovat“
ale i to, co znamená
Milý Klarisi
Zůstaň takový, jaký jsi
zůstaň neexistující!
Milý Klarisi
Začínám se pro tebe trápit
Proč vždycky můj milý
tolik bolí?
Nejvíce ten „vždycky můj“
Klarisi
Jsi stále milý
ale budu dělat, jako že nejsi
přece se neutrápím kvůli Nikomu milému?
Klarisi
Je velmi hloupé, ubohé, ba trapné
utrápit se láskou k Nikomu
ale aspoň se za mne nebudou stydět mé děti
a má vnoučata se mi nebudou posmívat
Milý Klarisi
Měla jsem jiného milého
ale rychle ode mne pospíchal
někam kde má počítač
a píše na něm důležité dopisy
Milý Klarisi
Přála bych Ti
aby ses taky zamiloval
abys taky existoval
ale všecko bys měl složitější
nebyl bys Nikdo, ale Někdo
a není jisté, zde bys byl milý
Milý Klarisi
Všecko, co je přehnané
pochází od Zlého
kromě lásky
tu můžeš přehánět jak chceš
Proto mé dopisy začínají oslovením „milý…!
- přece abych směla přehánět
Milý Klarisi
Nechci psát ono slovo
protože nic není v takovém rozporu
jako skutečnost a napsaná skutečnost tohoto
Podívej: copak je LÁSKA černobílá, děravá, zkroucená a přerušovaná čára v počítači?
Milý Klarisi
Ani zvuková podoba onoho slova
Mne neuspokojuje
Měkce začíná, vprostřed syčí a tvrdě končí
Milý Klarisi
Uspokojuje mne pouze skutečnost
ne pouze její označení
lehce se to zamění
jsem lehce neuspokojitelná
Milý Klarisi
Mám velkou potřebu tě poučovat
jak sis jistě všimnul
už proto, že mi to nemůžeš vrátit
Milý Klarisi
Měla bych dělat něco jiného
než ti psát dopis
třeba psát dopis někomu
ale nulová zpětná vazba od Nikoho
nebolí
Milý Klarisi
Začínám být strašně nervózní
že nedělám to, co bych měla
kdybys existoval, vrhla bych se ti do náruče
a nechala bych se uklidňovat
takhle se vrhnu do toho,
co je potřeba udělat
Milý Klarisi
Pro jedno kvítí, slunce nesvítí
znamená to, že svítí jen pro dvě a více?
život je tak krutý, Klarisi
nechtěla bych být „kvítí“
Milý Klarisi
Možná, že to není o kytkách
možná, je to o mně
život je tak krutý, Klarisi
možná tě přejmenuji taky na „kvítí“
Milý Klarisi
Knoflíková dirka nemůže být sama
pokud je na knoflíku
buď najdu knoflík s jednou dirkou
což neexistuje
Nebo zůstanu ohraničená pouze svým jménem
Milý Klarisi
Co má dělat knoflíková dirka
aby z ní byl zase celý člověk?
je to hodně dlouhá cesta
a ona je hodně ambiciózní
Milý Klarisi
Hodiny s tebou ubíhají tak rychle
To je potvrzení
Že jsi milý
Další potvrzení:
následky budou nemilé
Milý Klarisi
Na knoflíkovou dirku
toho chci až moc
ale je to z nervozity
že neplním své určení
A co horšího, co když nejsem „knoflíková díra“???
Milý Klarisi
Zachvacuje mne panika
nemohu nikdy skončit
milý Klarisi
ale umřít mohu, to ano
Milý Klarisi
Nemám ti už co říct
přesto nemohu skončit
asi zde nejde o „říkání“
Milý Klarisi
Jenom ona skutečnost (láska)
nikdy nepřestává
jednou mi odumře ruka
a rozbije se počítač
ale ona bude žít dál
Milý Klarisi
Nemohu se dopátrat
proč Ti píšu
vůbec v poslední době
nemám ráda „proč“ a „pátrat“
a taky nemám ráda „nemohu“
a taky nemám ráda „nemám ráda“
a „v poslední době“ a „vůbec“ a „a“
Psaní mám ráda
Milý Klarisi
Všecko má svůj háček
ale ne všecko má svojí rybu
a svojí návnadu na rybu
nic, co by zaháčkoval
K čemu jsou háčky?
Aby nás rozčilovaly
Milý Klarisi
Nebudu už nikdy sprostá
místo „to mě sere“
můžu přece říct
„to mě háčkuje“
Mám z toho stejný pocit
Konečnosti
Milý Klarisi
Úplně mi vypadlo
co jsem chtěla
Štěstí pro tento řádek
Milý Klarisi
Chci Ti napsat vzrušující dopis
ale co vzrušuje Klarise?
víme o něm jen to, že je milý
Milý je ovšem pouze oslovení
a „Klaris“ neznamená nic
veškeré vzrušení je pryč
Milý Klarisi
Háčkuje mne skutečnost
takže se jdu najíst a pracovat
aby bylo co srát
Tedy – háčkovat!
Aj plést
Aj to jsem to zamotala
Milý Klarisi
Člověk je smrtelný
člověk začne přemýšlet o smrti
z nicnedělání
taky z psaní dopisu pro nic za nic
Milý Klarisi
Čas je zvláštní
jsou to čárky, které se mění
nemám ráda označení
označení mě háčkuje
Milý Klarisi
Haló haló – kdo je Klaris?
Ptá se Lu
Lu je citlivá a přemýšlivá
Lu je taky Klaris
Milý Klarisi
„Buď zábavnější“
Říkají bratři Luciáni
Jsou humorní a věcní
Luciáni jsou taky Klaris
Milý Klarisi
„Já se zbláznim z Klarise“
Říká histerická Lucie
je histerická a nervózní
a je taky Klaris
Milý Klarisi
Dnes jsem celý den strávila
se svojí hloupostí
Strašné!
Ještě ke všemu jsem potkávala jen lidi
kterým se dělo to samé
Milý Klarisi
Každý má něco, kvůli čemu by mohl plakat
kdyby se nestyděl, neboť je to prkotina
Tramvaják pána s šedou kravatou
a já Antonína Slavíčka
Každý má nějaké tajemství, kvůli kterému by mohl plakat.
Kdyby chtěl
Milý Klarisi
Chtělo by to skončit spokojeně
Říct si „to jsem to krásně napsala“
Ale budu skromná
„to jsem to napsala“
viď, milý Klarisi?
Milý Klarisi
Nelze jít někam beze smyslu
nesmyslně se jde pouze do nikam
A každý tomu „nikam“ říká jinak
Milý Klarisi
V noci trpím nespavostí
a ráno nadměrnou spavostí
přes den něčím mezi
Říká se tomu „stav změněného vědomí“
Milý Klarisi
Nejsem ráda, když mluvím sprostě
proto sprostě nemluvím
jenom sprostě píšu
papír totiž hodně unese
Milý Klarisi
Byl jsi také ve Sttutgartu?
Já tam byla v roce 1997
A on v roce 2004
Někdy se dva lidé minou
Milý Klarisi
Co když jsem se s tebou minula?
Klarisi, jsi člověk, nebo zvíře?
Nebo myšlenka?
Nebo jen Klaris?
Milý Klarisi
Naučila jsem se novou modlitbu
Moc hezkou
Bojovou
Milý Klarisi
Když jsem měla někoho „milého“
udělala jsem ho z keramické hlíny
Milý Klarisi, jednou přijde den tvého zhmotnění
Ale možná nepoznám, že jsi to ty
Milý Klarisi
Dneska nemám strach
to je ti zvláštní pocit
asi proto se mi nechce spát
Dnes nebdím kvůli strachu, ale kvůli nestrachu
Milý Klarisi
Kdybych se někdy zamilovala
a ten samý člověk do mě
Určitě bych tě představila
byla by to naše „zkouška ohněm“, tedy „zkouška Klarisem“
Milý Klarisi
Kdybych měla manžela
byla bych mu s tebou nevěrná
takže bych tě raději nepředstavovala
dál bych si tě představovala soukromě
Milý Klarisi
Já jsem ti tak nějak melancholická
projevuje se to těžkými víčky
a delšími intervaly v psaní
Píši bez přestání již 23 let
i dětské čmáranice jsou samozřejmě psaní
Milý Klarisi
Rostl si ve mně jistě dlouho
vykvetl tak náhle
Tak jako semínko v půdě pozemské
a blbost v bytosti lidské
Milý Klarisi
Vždycky v noci si připadám
velmi chytrá
a tak nějak filosoficky naladěná
Je to tím, že chytrost otupí
a slovo filosofie má náhle tolik významů
Milý Klarisi
Jednou to zabalim
ty dopisy zabalim
A pošlu mu to
člověku je pošlu
Milý Klarisi
Vždycky jsem si přála někomu napsat
365 dopisů
a vždycky jsem měla obavu
že ten někdo by byl nervózní
že očekávám 365 odpovědí
ale já bych očekávala 366
Milý Klarisi
Napíšu 365 inzerátů
„Hledám muže jménem Klaris“
představ si, už o mě bude vše vědět
tedy vše podstatné
nebo vše nepodstatné?
Milý Klarisi
Posílám tento inzerát:
Muž jménem Klaris…
Jsi muž, Klarisi?
Milý Klarisi
Napíšu jenom jeden inzerát
A to hned teď:
Kdo mě osvobodí od Klarise?
Milý Klarisi
Jsi moje choroba
závislost
zábava
osud
Klarisi, ty jsi sud
Milý Klarisi
Kvalita dopisů uvadá
ty jsi moje kompenzace
spánku, jídla, vztahů
bdění, diety, rozchodů
Milý Klarisi
Proč je život rodu mužského
a smrt rodu ženského?
to je zatraceně nespravedlivé
A „věčné zatracení“ je rodu prostředního
Milý Klarisi
Láska je rodu ženského
tak je to vyrovnaný
a logický
Láska je silná jako smrt
Milý Klarisi
Učinila jsem poznání, (při stěhování komba)
„silná žena“neznamená fyzickou sílu
ale tělesné rozměry
nebo psychickou odolnost
Milý Klarisi
Pojem „chytrý muž“
má mnoho a mnoho významů
a jiné pro ženy
jiné pro muže
Připomíná mi to veřejné záchody
Milý Klarisi
Ráda chodím k pánům na záchod
ale nestojim o to, vidět je obnažené
kdybych je chtěla pozorovat
provrtala bych přece zeď
jako oni
Milý Klarisi
Asi ti musím vysvětlit
proč chodím ráda k pánům na záchod
Trochu se za to stydím
ale ta mušle mě fascinuje
Milý Klarisi
Líbí se mi mušle na pánských toaletách
chtěla bych se do ní vyčůrat
Kdyby nebyla tak počůraná !
A ještě něco.
„Mušle“ zní mnohem lépe než „pisoár“.
Pisoáru bych nechtěla nic.
Milý Klarisi
Když vidím mušli na pánských záchodech
vybaví se mi mušle v oceánu
když myslím na oceán, vzpomenu si na lodě a když myslím a lodě,
vzpomenu si na námořníky
a když si vzpomenu na námořníky
vzpomenu si na pruhovaný tričko
a když myslím na pruhovaný tričko, vzpomenu si na jednoho mládence, který pruhované tričko nosí
Zkrátim to: když vidim záchod, řeknu: ahoj Pavlíku !
Milý Klarisi
Až jednou umřu
přestaneš existovat
a to bude velká škoda
Milý Klarisi
Zítra budu nevyspalá
nebo zaspim
obojí bude průser
A tak se naplní rčení:
„Když nejde o život
jde o hovno“
Milý Klarisi
Já ti chci pošeptat do ouška
že jsem pořád ještě zamilovaná
ale protože nemáš ouško
raději zamilovaná nebudu
Milý Klarisi
Vrátila jsem se z tábora
kde byli děti
Klarisi, děti jsou realita
ani jednou jsem si na tebe nevzpomněla
Milý Klarisi
Sestra mi řekla, že říkat sobě
„knoflíková dirka“
je Freudovo psychotéma
Mně by spíš zajímalo
Jaké měl ten Freud přirození
Milý Klarisi
Dělala jsem asistentku režie
Je to velmi
a velmi
velmi velmi
Co bych Ti o tom ještě měla říct?
Milý Klarisi
Pár dní akutní zamilovanosti
způsobí chronický zánět uměleckého střeva
Jsi střevo Klarisi
Milý Klarisi
Byl jsi už někdy u zpovědi?
Dám ti rozhřešení
Církevní záležitosti se na Klarise nevztahují
Na střeva někdy ano
Milý Klarisi
Zase jsem v noci nespala
místo, abych ti psala
jsem koukala zevnitř do víček
Tam je ti věcí!
Milý Klarisi
Kdo by řekl, že má pod víčky svět?
Že má anděly a démony u postele?
Že věří v lásku člověka vzdáleného milióny světelných let?
Dnes jsme měli v blázinci k svačině jen loupák
Milý Klarisi
V blázinci to vůbec není špatné
konečně mohu mrhat časem
psát a kreslit věci ze sebe
Akorát obal terapeutického deníčku
má hnusnou barvu
Milý Klarisi
Mnoho žen říká,
že muži zlobí
Vlastně všechny to říkají
kromě babiček se sklerózou
němých
a vdov
Milý Klarisi
V blázinci mi určili diagnózu
jmenuje se zajímavě
Lucie Krupičková
A je to nevyléčitelné
Milý Klarisi
Propustila jsem se z blázince
loupák k svačině můžu jíst i doma
pokud mi ho oknem doručí mluvící žirafa
Milý Klarisi
budu někdy spisovatelkou
či spisovatelem ?
Už tím dávno jsem!
Náležím k „tajné větvi“
Milý Klarisi
Podzemní spisovatelství se tomu říká
není omezeno politickým režimem
Jen svojí neschopností vylézt na povrch
Milý Klarisi
Mám po krk asociací
vyrábí nepřístojnosti a trapasy
Až potkám Pavlíka
přece mu neřeknu „ahoj pisoáre?“
Asi by nepochopil
že je v tom šíře oceánů
opálení námořníci, daleké lodě
a mušle na písečném pobřeží při západu slunce
Milý Klarisi
Co zbývá ženě „na ocet“?
Přiznat si, že miluje kyselé?
Ale já mám ráda i čokoládu
Jak chutná čokoláda v octě?
Milý Klarisi
Potřebuji někomu „chutnat“?
Kdybych byla pokrm, kde by mě prodávali?
Asi bych rostla na poli
Částečně bych se nosila ve tváři pana křečka
Milý Klarisi
Kdybych byla zvíře
Asi bych byla člověk
Milý Klarisi
Kdybych byla Pán Bůh
Asi bych byla slečna Bůh
Milý Klarisi
Kdybych byla oním chlapcem
chytila bych Lucii Krupičkovou
S rozkoší bych potom zkoumala
čím vším se tato nemoc projevuje
Moji kamarádi mají partnery
děti, práci, školu, byt, psa
Já nemám nic z toho
příležitostně má všecko mě
Milý Klarisi
Někdy pláču nad svojí hloupostí
nad svojí moudrostí nikdy
zvláštní že?
Milý Klarisi
Kdybych měla víc inteligentse
byla bych výš
nebyla bych podzemní spisovatel
ale přízemní
Milý Klarisi
Pozoruješ moji potřebu identifikovat se
a komunikovat
Ale kdo dnes čte dopisy?
lidé prohlíží barevné obrázky
A definují se sexem
někdy naopak
Milý Klarisi
Čím víc toho dělám
tím víc si připadám nepotřebná
to je úlevné
Milý Klarisi
Ráda slyším „jsi dobrá“
ale slyšet „nejsi dobrá“
to musí být vzácný skvost
zlvášť je-li to pravda
Milý Klarisi
Film zdánlivě zachycuje život
Život je ale dotek sedačky a soused vedle tebe
Pot filmařů
Literatura zdánlivě zachycuje život
ale život je ťukání prstíčků do klávesnice
Milý Klarisi
Chci o tobě „pustit film“
až by proběhly titulky
řekla bych: „všichni přítomní diváci
zavřete oči“
a to, co by uviděli, by byl Klaris
a to, co by neuviděli
to také
Milý Klarisi
Když dojde šťáva kameře
píchne se do zdroje – akce pokračuje
když asistentce režie
jde se zapíchnout – akce pokračuje
Když však dojde /ketering/ - svačina,
akce jde do kopru a brambor
Milý Klarisi
Víš co dělá filmař v noci?
to, co ve dne
Milý Klarisi
Řekla jsem zvukaři
že jsem prezervovala mikrofon
na mikrofon se totiž dává prezervativ
představ si, že mi nerozuměl
prezervativu ano
Milý Klarisi
Uvědomila jsem si význam slova „srát“
jak jsem něco takového
mohla vypustit z ústní dutiny?
Tomu se říká „nepatřičná slova“
Milý Klarí
Teď přišla chvíle pro změnu
neb změna je život
jistě sis všimnul svého nového oslovení
Milý Klarisi
Po experimentech je čas vrátit se k tradici
osvědčené v mém případě mnoha generacemi
dopisních plků
zpět k oslovení Klaris
Milý Klarisi
Těžko se mi smiřuje s faktem,
že tyto dopisy nejsou adresované zaměstnání
ani škole
ani kamarádům, nepřátelům či rodině
nýbrž pouze mně samé
skutečnost někdy velmi veselá
jindy velmi k pláči
Milý Klarisi
Jak může člověk jako já
který šetří každou minutu
pro „vyšší“ smysl
dělat něco tak nesmyslného?
Ne, to bych nikdy nemohla
dělá se to samo
Milý Klarisi
Ono se to samo
tak to asi píše moje „id“
ale jméno Id se mi moc nelíbí
je to jako počátek idiota
Milý Klarisi
Někdy si říkám
kdyby to tak četl pan Vyskočil
za nějaký čas by vyšla kniha
„Hloupá Alenaše“
Milý Klarisi
I kdyby byl člověk světcem
a všechno mu bylo možné
sám sebe obejmout nemůže
aniž by si nepřipadal jako ve svěrací kazajce
Milý Klarisi
Jednou vyberu ze všech těchto dopisů
tak pět
namaluji k tomu odvážnou ilustraci
a pošlu do Mateřídoušky
Milý Klarisi
Snad je dobře, že ten milý není můj milý
asi by nevznikl Klaris
kdo by pojmenoval své dítě tak blbě?
Milý Klarisi
Každý druhý dopis tobě je slaboduchý
někdy i každý první
jsem dneska velmi náročná
a koš na odpadky nepatřičně prázdný
Milý Klarisi
Vše se dnes ukládá do počítače
archeologové budoucnosti
budou vykopávkami zhnuseni
v horším případě nadšeni
Milý Klarisi
Jednou si vlezu k tobě
stane se ze mě zkroucená čárka
na bílém podkladě
co je psáno, to je dáno
Milý Klarisi
Když si tak čtu ty dopisy
(jistě si všímáš mého dnešního bilancování)
napadá mne, že jsem se uchýlila k samopsaní
na rozdíl od samomluvy
neškodná malá milá tichá a nenáročná úchylka
Milý Klarisi
Ne, to není útěk z reality
k počítači chodím velmi pomalu
Milý Klarisi
Vítej na deváté stránce
a asi ve 145 dopise
kdyby to bylo desátá strana
a 150 dopis, bylo by to hezčí
bilancovat a sčítat se nemá předčasně
Milý Klarisi
Zítra půjdu na návštěvu
za Reynkem a Slavíčkem
do Petrkova a Kameniček!!!!
to jsem zvědavá, koho tam potkám
Milý Klarisi
Píši a mluvím i za svoji babičku
přestože byla hluboká a tajemná právě tím,
co neřekla a nenapsala
určitě ano
Milý Klarisi
Šla jsem do Kameniček a potkala Slavíčka
Šla jsem do Petrkova a potkala Reynka
něco jako když potkám tebe
taky se tomu nepřestávám divit
Milý Klarisi
Chtěla jsem vyfotit „poctu Slavíčkovi“
běhala jsem dosti dlouho v dešti a zimě
v tenké noční košilce mezi hustými stromy
- pocta jeho obrazu „kráva v lese“
Milý Klarisi
Zase jsem se dozvěděla „kus pravdy“
tak ti nevim, jestli se těšit na „celou“
nato člověk asi musí umřít, to by nepřežil
a kolik pravdy asi poznali blázni?
Milý Klarisi
Kdo se moc ptá
moc se dozví
někdy se ani nemusí ptát nahlas
Milý Klarisi
Nadešel čas, ujasnit si náš VZTAH
napíšu ti to tedy:
Ty jsi milý adresát a já pisatel
a náš vztah je dopisní
Mám jasno. Můžem pokračovat
Milý Klarisi
Kdybych ti psala dopis s kamarádem
už by to asi nebylo pro tebe a tobě
to už by bylo „o něčem“ a s „někým“
Milý Klarisi
Já pořád něco dělám
i ve chvíli, kdy nic nedělám
moje „nic“ je vždycky „něco“
někteří to ale nechápou
chtějí to „něco“ uvidět a „pochopit“
Pochopitelně. Já někdy taky.
Milý Klarisi
Neustálý hon za tím, co utíká
je to to, co jsem dala na háček
aby to neutíkalo
Milý Klarisi
Lovkyně to nevzdává
nechává se vláčet i bezvládná
Knoflíková dirka takové otázky neřeší
hledá knoflík bez direk
v důsledku to vyjde nastejno
Milý Klarisi
Kdybych po tobě něco chtěla,
asi bys mě dost štval
mé potřeby jsou ovšem adekvátní
tvé schopnosti je uspokojit
takže mě štveš jenom trošku a jenom občas
prospívá to barvitosti našeho dopisního vztahu
Milý Klarisi
Psát tobě, je lepší než psát básně
mé básně mají mé rýmy
tvé dopisy mají víc mě
k jejich štěstí i k jejich škodě
Milý Klarisi
Prokazuji silnou vůli, talent a preciznost
ve dvou, třech činnostech ze svých tří set
skrytě motivovaných principem slasti
Někdy natolik skrytě, že by v tom slast nikdo jiný nepoznal.
Milý Klarisi
O tvoji existenci nemám starost
Neboť je to zároveň neexistence
A o tvůj smysl také ne,
Protože je poněkud nesmyslný
Dopisy pro tebe jsou na tom podobně
Milý Klarisi
Jsem u povahy vysvětlování
Ale vysvětlit tebe nebo dopisy
Je vzhledem k jejich povaze nevysvětlitelné
Milý Klarisi
Můžeš klidně zůstat Klaris.