Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prokletá

05. 12. 2000
2
0
1983
Autor
šroubek

2000

Zřejmě už se na mě nikdy neusměješ bez úšklebku. Neřekneš milé slovo aniž by ses nevysmíval. Netušila jsem, jak hořký kalich, jsem ti podala, když jsi žíznil, že se šklebíš ještě teď.
Miracleion
11. 12. 2000
Dát tip
Cením si toho, jak je to napsáno - s nadsazenou ironií a přesto hořkosmutně. Nevím, jestli se tahle báseň odvíjí od skutečné situace, ale přesto mi připadá, že je plně prožitá. Líbí se mi tím stylem, kterým mluví o ústrcích bez obviňování, přičemž nutí zamýšlet se.

Carodej
11. 12. 2000
Dát tip
To je tedy velmi silné a velmi zdařilé. Jak říká Merle - zbytečně dobrý. Tip.

Merle
06. 12. 2000
Dát tip
asi vím... a... ať se šklebí... kočka šklíba na tom udělala kariéru :-)))

Prokletí
06. 12. 2000
Dát tip
myslím, že to je naduši autora ... já to jen tak cítím ... necháme to na něm? :O) m.

J
06. 12. 2000
Dát tip
Ale usměje!

Vyjan
05. 12. 2000
Dát tip
Docela pěkné a sympatické. I když kdyby se na mě takto někdo šklebil, zavyl bych na něho verše tak děsivé, že by mu ten škleb zůstal navždy.

Prokletí
05. 12. 2000
Dát tip
no dovol!!! já su chlap!!! kalich pro Tvého Jidáše? ... možná šlo rozvést víc, ale... m.

myrinda
05. 12. 2000
Dát tip
jo asi znám dobře podaný... prokletí, myslím, že těch slov je tam přesně akorát...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru