Nejistota

     Nejistota

Někdy přemýšlím proč o tom mluvíš tak vzdáleně,
sama jsi a já též, tak mi moji lásku věř...
Svázané jak kvítí z luk je srdce mé, omotané tebou,
vždy když nejsi, zima mi je, ruce, nohy ty mě zebou.
Víš jak na tě myslívám, často s tebou chodívám,
kamkoli jen ať jsi tam, růže voní, náruč plnou ti jich dám.
Pohladit tě chci, jako malé dítě jsem a teskno mi je,
čekám na kapky tebe, na celý déšť ať smutek smyje.
Objímám tě když už spíš, víš a nebo to necítíš...
pár slov mi šeptáš, zítra mě zase spatřit smíš.
Zase se houpu, mám pod nohma nejistou zem,
mluvila jsi na mě? ano??? nebyl to jen sen???