Bludné kameny

 

 

 

Nejvíc ze všeho se bojíš

dětského smíchu

Když krájí tmu lesa

A ty ležíš sám

Sám ve stanu

Jen ty děti

Les a ty

Počítáš vteřiny

Zbývají do rána

Je jich tolik,tolik

Že ti čelo vlhne potem

A krk ti svírá

pevný stisk strachu

Uslyšels to znova

Beztvarý smích,bez ozvěny

Je někde za mohutnými kmeny

Moudrých stromů

Vědí o nich?

Musí o nich vědět

Prostě musí

Mají strach?

Prosím,řekni

Že se není

čeho bát.

Tenká vrstva

tenkého plátna

tenké kůže

Kůže času

Co zbývá

Do zhasnutí  

Je tma

a smích je zvon

když odbíjí půlnoc

Jsi sám

Tep už dávno

Nesoupeří s vteřinami

Vítězí

A zvyšuje náskok

Jediné vysvobození   

Je ten tlukot  Přebít

Tahem zipu

Tahem dolů

A tápat ve tmě

Začínáš se vznášet

Na vlnách svědivého

Smíření

Černota se rozestoupila

vnímáš obrysy

Měsíc se bláznivě

houpe na  provázku

až zastaví

Je ticho

---