Slzy v oceane

Vše brzy skončí. Jak je možné, že chovám pořád naději? Nejsem slepý, vidím, jak to je. Ubližuji sobě i jí. A stále miluji, mám pocit, že čím dál víc. Já nechci být nešťastný, proč se mi to děje?

Jsme ve stejném městě
a přesto tě nesmím ani vidět.
Mám kolem sebe skleněné vězení
a na kažém kroku do něj narážím tváří.

Je krásný den,
vzduch je teplý a voní milováním.
Mi je však uvnitř zima,
klepu se po těle a pláči se bráním.

Je to však má vina.
Nevidím co dělám?
Proč se rvu s osudem,
já zůstat mám sám.
___

Už jsem se naučil
plakat když se směji
a tančím vesele
když Sobra negra hrají.

Za každou chvilinku
co s tebou být smím
poděkuji Panubohu
a ďáblu zaplatím.
___

Každou noc se město promění v noční oblohu a zazáří milióny hvězd. Co světýlko, to jeden příběh. Jsou si skoro podobné. Někdy světýlko zabliká, zhasne a zas se rozsvítí. To skončil jeden příběh, ale na jeho místo se hned tlačí příběh nový a tak je brzy zapomenut a smutek pomine. To je život. Některé světýlka ale nezhasnou nikdy, to jen když přijde jejich čas, tak se utrhnou jako zralé jablko a potom pomalu padají do tůně noční oblohy a nakonec z nich jsou opravdové hvězdy. Jsou to ty příběhy o lásce jako je ta naše. Nenechej naše světýlko zhasnout, prosím lásko, náš příběh může být tou nejkrásnější hvězdou na celé obloze.
___

Celé dny sedím v křesle a zírám na pláň. Nic na ní není. Proč na ni hledím když na ni nic není? To protože není nic jiného na co koukat. A tak tu sedím, koukám, piju čaj a sleduju trávu růst. A čekám až se to stane. Ale nevím ani co ani kdy a už vůbec jestli. Čekat na to můžu a jak to přijde, tak budu určitě vzpomínat, ja jsem na to čekal. A pak přijdeš ke mě zezadu ty a položíš mi ruce kolem krku a bude ráno.
___

Taky máš pocit
že nikdy nejsi úplně sama?
Že tu někde je někdo
s kým ti nikdy nebude zima?

Vzpomeň na to,
až tě hladit budou,
že já zůstanu s tebou
a ty se mnou.
___

Nejkrášnější je být s tebou,
cítit tvůj dech,
tvůj tep, tvé teplo.
Tvé oči jsou nebe
které slétlo na zem,
tvůj usměv jaro
uprostřed zim.

Nejkrutější je to už nikdy nevidět,
Bože prosím, zachraň mi svět!
___

Po nocích spřádal jsem sny,
bylo tam světlo,
jen já a ty.

Na konci světa ale stál.
Proč jsem to neviděl,
že není kam dál!
___

Chces plout proti proudu,
proti větru klít?
Máš jen svoji touhu,
zbývá vůle žít?

Možná zle to chápu,
víc chci než mám mít,
však pro chvíli s tebou
vždy se budu bít.

---