Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřání
15. 05. 2005
1
0
930
Autor
Daysinka
Jsem nejšpinavější ženou světa
a nechci prosit za odpuštění, je to jen věta.
Věta,co vyklouzla mi v kostele,
teď sám Bůh mi do rakve ustele.
Ustele mi do černého,
do barvy jakým životem jsem žila
a ani se mě nezeptá,
jakou značku jsem pila.
A bez pořádného soudu
svalí na mě rodnou hroudu.
Zakopou moje tlumené výkřiky,
tlumené ze čtyř stran,
snad můj první úspěch z matiky.....
Teď nebude mě bolet tolik ran,
co v životě jsem nejvíc chtěla,
mám!
Je to dost neohrabané, upřímně. Chvílemi se mi zdá, že text je míněn vážně, chvílemi, že jde o recesi. Ať tak či tak, obě polohy by potřebovaly dopracovat, aby to čtenář nemusel lovit a dohadovat se.
Asi jsi docela mladá a teprve začínáš, takže neházej flintu do žita a zkus se víc zaměřit na formu. Čti si text po sobě nahlas, to hodně pomáhá. A některé ty rýmy zní jako bys nevěděla, jak zrýmovat předchozí verš, tak jsi tam šoupla třeba tu "rodnou hroudu", "úspěch z matiky" atd., což zní spíš komicky. Trénuj, ono se to zlepší :)