Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Draken

13. 12. 2000
2
0
946
Autor
Sluníčko

Vítr ve vlasech,profláklý fráze. Zášlech plamenů pak pád na zem. Čekání na smrt, je západ slunce. Bílá duše, černý křídla. Bez těla znova učim se lítat. Epilog: mysl, nezná svojí formu zná jen tělo - uniformu.
Anonym
11. 02. 2001
Dát tip
být bez těla, být bez těla - co člověk nadělá

sousoší
19. 01. 2001
Dát tip
pěkná básnička-stačib by jen ten epilog. cítím změnu?

fox
22. 12. 2000
Dát tip
prosím

Sluníčko
21. 12. 2000
Dát tip
díky :o)))

Kittie
19. 12. 2000
Dát tip
Epilog je fakty supr!!! Celý dílko má zvláštňoučkej náboj! :o)

Laďa
19. 12. 2000
Dát tip
Omlouvám se, že si mi až do teď s tímto unikal. Byla by škoda, kdyby si unikl, protože tahle básnička je, jakoby si tomu dal konečně formu, kterou si chtěl. Měla bych drobné výhrady, ale to jen proto, že na ty nejbližší musím být náročná. :-) Ale musím říct, že to má švih a, jak řekla Kittie, náboj. A hlavně, hlavně to má myšlenku a myslim velice pěknou a pěkně zaobalenou. Mňam, pochutnala jsem si. Ale že si na sebe nechal čekat.

Miroslawek
14. 12. 2000
Dát tip
mysl nezná svojí formu když je jako dělo - a plní normu

fox
14. 12. 2000
Dát tip
supr epilogue

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru