dopis moji mladší sestře

Najednou jen jednou v životě se zachvěla,

celá až po okraj..

A já si říkám … je tohle vůbec v životě podstatné?

Cítit vášeň, rozkoš, kterou nelze ničím nahradit, touhu, která Vás dokáže spoutat, touhu, která je tisíckrát silnější než Vaše rozumová hranice.

Říkám si, že je snad lepší tohle ani nepoznat.. jen si uvědomíte, že v životě je všechno trochu jinak a všednost každodenních dnů je jistá, i kdybychom potkali anděla..

 

Je snad lepší nemilovat? A být s někým jen proto, že nám „vyhovuje“?

Vždycky jsem si říkala, že touhle cestou nikdy nepůjdu.. Ale znáte „přísloví“ NIKDY neříkejte NIKDY.

A možná ani nestojí za to, ztrácet tu energii s přemýšlením, jak to vlastně s námi dopadne.

Jen je třeba každý den dělat to, co nás někam posune, dělat to, co nás baví.. a povznáší našeho ducha.

Protože nikdy nemůžeme vědět, co nám život přinese, do koho omylem vrazíme, komu přineseme radost, komu ublížíme a mohla bych takhle pokračovat až do skoro nekonečna a teď mě napadá.. slovo nekonečno je taky další téma, které je nekonečné..

Kolik věcí v životě je nekonečných kolik věcí konečných?

V podstatě by se dalo říct, že všechno je jednou dokončeno.. nic netrvá věčně… vše pomine..

To znamená, každý dokonalý okamžik bychom si měli vychutnat do poslední kapičky.

To ale také může znamenat dokonalou výmluvu pro nevěru...

I přesto, že už milujeme můžeme potkat dokonalého člověka, v dokonalou chvíli.. a tyhle „chvíle“ se většinou neopakují vícekrát v životě, tak proč toho nevyužít a nevychutnat si je, nevychutnat si „to“. Kolika lidem si tohle stane..

 

V podstatě se na vše dá navázat, vymluvit se, záleží jen do jaké míry jsme vnímaví a chytří.. a do jaké míry umíme využít všechny naše možnosti.

 

A nebo existuje opravdová „láska“, která hory přenáší a je čistá jak jen čistota může být..

Co pak se dá čistě existovat na tomhle světě? Co pak se dá očekávat, že bude vše dokonalé?

Nikdo není dokonalý.. známá fráze. Jenže kdo za to může? My?...

To bych musela začít rozebírat vznik světa.. a jak to vlastně vše bylo na počátku.. Adam a Eva.. ráj, dokonalost.

Co bylo pak snad ví všichni.. Jde o to, kdo tomu opravdu věří?..

 

Chyby jsou tak přirozené, jako je přirozené dýchat. Když nepoznáme zimu, nevíme jaké to je cítit teplo..

A tak dále a tak dále…

 

 

 

 

 

Buď svá, dupinko.. a každý názor dvakrát vyděl a vezmi si jen to, co je ti nejblíže..

Jen tak si utvoříš svůj názor na život..

 

Mám tě ráda

 

---