Malý téměř detektivní příběh s věnováním VV

Váž_

Mil_

Pa_

Vážený milý pane
Mohl byste se
prosím
zeptat Vašeho stínu
zdali si neráčil všimnout
že se za ním dnes
kolem poledne
(přesněji od 12:18 do 12:39)
potají plížil
jiný
malý
zcela bezhlavý
středně temný
stín?
(Přiznávám. Byl můj.)
Zmíněný
náhodou spatřil
Váš stín
v knihovně
kterak se s nedbalou elegancí
beztížně vrhá
na svazky literatury
(bezpochyby obtížné)
Následně
ignoruje veškeré zásady slušného vychování
potají sledoval
můj stín
ten Váš
až ven na ulici
kde se pak nenápadně vydal v jeho stopách
(Přestože jsem to několikrát výslovně označila za hloupé a nezdvořilé.)
Velice potichu
po špičkách
cupital můj stín
za Vaším
a kupodivu
mu vůbec nevadilo
že přitom bolestivě drkotá po dláždění
Když se pak Váš stín
znenadání zastavil
u výlohy antikvariátu
v obavách
že bude spatřen
přitiskl se můj stín
zděšeně ke zdi
Kdyby měl oči
sklopil by je
Nicméně jak je všeobecně známo
stíny
žádné oči
nemají
(Ale stěna
o niž se opíral
mu půjčila uši
a tak sklopil aspoň ty.)
O chvíli později
- právě když se můj stín už skoro odhodlal
alespoň se usmát
a říci "dobrý den"
(Zde byste mohl namítnout
že stíny nemají ani ústa
Ovšem Vy
jak věřím
jste nad takové malichernosti povznesen.)
se Váš stín napřímil
a na krátký
němý okamžik
se zdálo
že splyne
s tím mým
(Citlivému čtenáři
jenž by se mohl cítit touto scénou poněkud pohoršen
se omlouvám.)
Avšak vzápětí
se Váš stín
lhostejně protáhl
až na druhý břeh ulice
a doprovázen ozvěnou kroků
které se rozléhaly mezi domy
téměř
jako výstřely popravištěm
definitivně zmizel
Kamsi
Pryč