Všední den

Všední den

Je to zajímavé, ale dnes byl opravdu všední den. Ne snad proto, že je středa. Ale prostě jen tak. Vše bylo při starém a nic zvláštního se nestalo. Já vlastně ani pořádně nevím jestli se něco stalo nebo ne. Na tom však nesejde. Nejdůležítější je to, že byl všední den. On vlastně pořád ten den trvá. Jen je večer 19:32 hodin a já sedím tady u stolu, v pracovně a píšu tohle čemu se dá říkat všelijak. Úvaha nebo snad psaní o ničem. Ale na tom vlastně nesejde jestli je to úvaha nebo psaní o ničem. Co je opravdu v tenhle den podstatné??? No přece to, že je opravdu všední den. A je to snad proto, že jsem si dnes čistila zuby nebo že jsme měli ty samé hodiny ve škole ostatně jako každou středu. Tento den se v mé mysli opět neusadí na trvalo. Můžu hádat tříkrát proč??? No je to jednoduché. Dnešek byl všední! Zase to promne byla jen jedna středa v roce, kdy se nic nestalo. No ono se nedá říci, že se nic netalo. Stalo, ale ne nic co by bylo něčím výjmečné. Tohle nebude středa, která se vryje hluboko do mé mysli. Protože už uběhlo dalších 10 minut od začátku mého psaní a ještě pořád se nic zvláštního netalo. Takže středa teda ta dnešní byla všední den!!!