Tajemná minulost

Otevírám bránu zrezivělou časem,

která mě zavede do vzpomínek,

kde ke mě promlouvají tajuplným hlasem

tajemná zákoutí.

Některé jsou mladé, krásné a jasné,

jiné zas temné a zlé,

věřím, že hvězda má nevyhasne

a k cíli mne dovede.

Proplouvám mezi ostrovy času,

při letu mávám oblakům

a po pár vteřínách němého úžasu,

zas a znovu ubíhám životem.

Už opět tu bránu zamykám,

co odhalit mi měla minulost,

raději zpátky si usedám,

tam, kde čeká mne jen budoucnost.