chcete mne?

Prý nejsi hoden mých úsměvů a slzí,

co střídají se ve zmateném sledu.

Jsem jako kočka, nezkrotná a vstřícná,

když pohladí mne po kožichu správná ruka, předu.

A sem, tam drápek zablýskne se v slunci,

někdy ho použít je nutnost víc, než smělá.

Však stanout u své misky mléka a ke kamnům se stulit,

mít domov, pelíšek a něco víc bych chtěla.

Že černá kočka, ta prý smůlu nosí,když přes cestu se kmitne,

hledajíc správný směr...

Snad každá z nás by kompas míti měla, by zamířila hned k domovu -

ať na západ, nebo to vzala rovnou na sever.