Bída

Jednoho dne se probudíš

A nemáš vůbec nic

Jen naděje zůstala

A i té už je málo

Jdeš se projít po městě

A utrhneš květinu

Jak hebká je a jak hezky vypadá

Zasuneš ji do klopy a hned je život hezčí

A pak najdeš na cestě velikou bankovku

Koupíš si palác a v něm budeš přebývat

Však tvoje duše se dokola otočí

Přestaneš své staré přátele znát

A pak teprv budeš ten bědný

Kdo má velké bohatství

A zatratil duši

To bída tě dostihla

A po kolenou tě vláčí

A zítra v klopě svou květinu ztratíš