flákota

Překrásný stařec pěvně zapřený v asfaltové cestě
lemované kaštany z Rumunska až do Ralska,
přehazoval hromadu prasečího masa zprava doleva a zpět.
Smrdělo.
Píchlo ho v zádech, jak i on kdysi píchal babku,
a pak mu v nich luplo tak, jak velké míval lupy,
když míval vlasy.

Elegantně sáhl do kapsy pro cigaretu,
připálil si ji o slunce,
tak jak to člověk může udělat,
jen když doopravdy chce
a přistihl při tom,
že zas touží běhat Maraton
za Duklu Praha,
že zas touží aby si před ním mladá dívčí snaha
klekla na kly
a že by chtěl mít taky větší lopatu
na tu lopotu
s tou flákotou.

---