Duše

Jak zrnka hrachu
přebírané z popela
neustále dokola

Jak stébla trav
mihotající se skaždým milým slovem
Jako pták stojící na jedné noze
volající slunečnou záři nebe
Jako mrak putující
od jedné vísky k druhé
aby zkropil láskou oči

Jako pomatená růže
chvějící se strachem o své trny
zabodnuté do nekonečna

Jako motýl vznášející se k nebesům
a padající k sladkým plodům vášně
Jako rukavička hozená do davu
pochopením nezdvihnutá

---