Jak se pan Mrkvička ocitl v pekle

     Už ani nevím jak se to stalo, že se pan Mrkvička při zalévání okurků propadl do pekla. Pan Mrkvička byl strašně naštvaný, protože nestihl zalít všechny okurky a kdyby mu uschnuly asi by to psychicky nevydržel.

    Do pekla se propadal pozvolna a velmi pomalu, asi tam dole na něj tak nespěchají, pomyslel si.

    Pan Mrkvička se nyní ocitl ve velké hale, kde se nacházelo spousta kotlů a různá jiná zařízení. Po bližším prozkoumání zjistil, že jde o stroje na pálení alkoholu. Pan Mrkvička usoudil, že se ocitá v obrovské pekelné palírně. Kolem kotlů poskakovali pekelníci, kteří se zřejmě starají o správný postup  výroby. Panu Mrkvičkovi nepřipadali vůbec tito pekelníci zlí, ba naopak, někteří z nich vypadali docela srandovně a hlavně byli všichni opilí. I celkové prostředí se zdálo panu Mrkvičkovi velmi příjemné. Byla zde velmi ideální teplota, něco kolem 25C°, bylo zde stále co pít a z repráků umístěných v každém rohu haly hrálo skáčko až z Jamajky.

    Hned jak si pekelníci všimli přítomnosti pana Mrkvičky, bez námitek jej odtáhli ke kotlům z hotovými lihovinami. Pan Mrkvička nevěděl co dříve. Zdali má ochutnat slivovici, nebo bílý rum, či pravý absint? Bylo zde nekonečně mnoho druhů alkoholu. Pan Mrkvička navíc nechtěl urazit hostitele a pokusil se dát od každého druhu alkoholu jeden panák.

    Poslední co si pan Mrkvička pamatoval bylo, jak jej dva pekelníci táhnou zpět na  nahoru na zem. Ráno se pan Mrkvička probudil poblitý ve svém okurkovém záhonu a nemohl si vzpomenout co k čertu přes noc vyváděl……