módní masakr

Zpoza vyřítivše Trpaslík si dal záležet aby si jeho příchodu všimlo co nejvíc lidí.Vlasy do uzlu omotaného tkaničkou od bot, nevýrazný svetřík a černé kalhoty.Jakoby svým oblečením protestoval vůči módě, která ho už beztak otravovala dost nejen v televizi - .Vida!, pomyslel si, když spatřil, že si ho nejmíň polovina lidí v sále všimla.Uviděl co očekával, ale stejně se polekal.Vlastně se svého polekání nezbavil zcela až do konce.Všichni byly oblečeni do úhledných šatů, ženy v rukách ještě navíc držely vějíře, pánům zdobily hlavy blýskavé buřinky.V té chvíli kdy na Trpaslíka pohlédly (podle něho všechny) oči těch pánů a dam, jakoby se zastavil čas a on poprvé pocítil, že teď je ta pravá chvíle (teď - když se zastavil čas, tak "teď" znamenalo "někdy" nebo taky "navždy").Každá osoba se mu v jeho nemocných (zdevastovaných) myšlenkách představila ne jménem, ale vždycky tím co měla na sobě. Nevěděl jak to může skončit, ale byl si zcela jistý, že to skončí -.Vybral si jednu alternativu.Vzal svoji pistoli, kterou je všechny zabil...

---