Klarineťák a jeho mani fest

Ahoj. Já su klarineťák. A serfuju po netu.
A ty už di raděj spát, než v podchodu někde u záchodu
dostaneš přes hubu. Ve městě, kde dva, rozuměj ty a já,
zabíjej nudu.

Si říkám, jak se lidi nadřou, aby vyžili a přežili a si užili.
Užily. Se mi to moc nezdá, jak je to zařízený. Že by se snad lidi
nemuseli až tak dřít? Že se někde ta práce ztrácí, snad abychom
se na západě měli tak blaze. Nebo v Praze:-) Baže baže.
Jsem pro rozdělení bohatství a nésu marxista, ale klarinetista.
Je mi líto, že se tady a tam vyhazují stovky tun jídla a že lidi
cpou miliony jen do toho, aby měli pěkný trávník na zahradě, tzv.
anglický, za 2000 na měsíc za údržbu, po celý rok, a jinde na
světě je to špatný. A přitom ty státy mají nerostné bohatství,
mají všechno, ale přinde tam nějaká glóbl nóbl firma a vysaje je,
dá minimální mzdu a saje a saje, a pak se má západ dobře, ale
cenou je hlad a bída jinde. To se mi nelíbí.

A vůbec se mi nelíbí, že třeba lidi můžou prostě jen tak pokácet
strom. Jednou na brněnské radnici, stála někde stoletá lípa,
a úředník, šiml vůl, aby se měla auta kam otáčet, lípa pryč. A co
kdyby se to udělalo tady, jak tu nic nestojí, ne, ne, já to chci mít
tady. Bum, tečka. Stoletá lípa i s kořeny. Já si myslím, že stromy
jsou živé. A nemám schízu. No co... žijem, jak žijem. Čím míň jak
prasata (zlatá prasata), tím líp.

---