Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Muž za hradbami

19. 07. 2005
3
0
905

Ne, že bych tak skutečně žil, ale občas se k takovému pocitu blížím. A je taky tak trochu o kameni :-)

Když sám žíji,

Vysoko ve své pevnosti,

Kamenem házím po tom,

Kdo blíží se ke mě.

 

Zaslepen strachem,

Utápějíce se v sebelítosti,

Neznám cesty ven,

Ne já ji nehledám.

 

Dávno už vše pokryla pavučina,

Dávno sem zapoměl,

Zapoměl čemu se bráním,

Do ticha kříčím své přání.

 

Lásko ...,

Ať jsi v jakékoliv podobě,

Udeř svým mocným zvonem,

Nechť hradby rozpadnou se,

Já budu zase svobodný.


vesuvanka
21. 07. 2005
Dát tip
krásná a smutná, ale z poslední sloky vyzařuje naděje.... TIP

Darkness
20. 07. 2005
Dát tip
Lásko ..., Ať jsi v jakékoliv podobě, Udeř svým mocným zvonem, Nechť hradby rozpadnou se, Já budu zase svobodný. jo presne tohle je ta NADEJE a ja ji u Tebe verim...mas TIP**

Trini
20. 07. 2005
Dát tip
je tak smutná.....čím víc ji čtu , tím víc ji rozumím -t-

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru