Echoes

Představil jsem si situaci,
kdybych už nikdy nemohl mluvit…

*dlouhé a dlouhé dny …
Kolik toho najednou chci říct!
Vše! Kčemu bych nikdy nenašel odvahu…

Uvědomění si … toho, že lidé „mlčí“ i když „mluví“ mě zděsilo. Jako …. kdyby ti lidé vůbec nežili

*“Chci křičet!!!
Křičet ta slova a pak se smát!
 
CHCI ….. ŽÍT!!!!!!

těla v závějích
hemžení tlapek mezi vločkami
Měsíc obtočen ocasem
dušen tahem ticha
     po ledě ….
           po těle ….
                  tichem …

            ticho

                                Ticho

     ticho
            ticho ...

                                                       „TICHO !!!“

je to deštník proti otázkám

vráskám na jazyku

kousnutí

chlad bez krve

slovo mimo čas

…

vytéká ticho z ran

krysí ocásky

na konečcích křídel noční můry

prorůstají mojí  kůží

tříští je na střepy

drtí

a vtékají do mě

…

létám v tichu nahý …

nahý a chladný stín

***

Ticho vydražilo svítání

zbyla na mě jen dražební palice

zavěšená v mracích

        rozbíjí déšť

                zmrzlé slzy

                    ale tající slova

„CHCI ŽÍT!!!“