Popelko vyvdaná

jé to je zvláštní normálně se na takovýhle témata nelepim.. ale tohlencto je nějak těžce něžný/a kaštany sou na mě děsně silný, ať sou kdekoli.. (stejnak sem si jí představovala ve školkový zahradě, děsně barevný)

Tady je to taky na dobré cestě. Dokonce i slabý náznak atmosféry. Uvidíme.

líbí se mi, atmosféra nadcházejícího podzimu je pěkně vystižená.... TIP

Líbí se mi to... t*

pěkná, něžná TIP

Vzpomínky napravo? Jako mimo srdce jsem pochopila, to stojí za to lozit přes ploty, byť je to popelka?

Viko, je to o odevzdání se podzimu, dám mu vše co mám a vezmu si ho do kapes. Tu holku o který to píšu jsem nikdy v zahradě ležet neviděl ale nějak mi to k ní patřilo, tak jsem si to vymyslel. A jestli to stojí za to? Někteří básníci žijou třeba jen pro minuty života, ale ty musí být nadpozemský a věčný ...no a pro ně se leze přes ploty, umírá, žije, pláče, zpívá ... Tahle za to stála, ale já ten plot nepřelezl. Ctil jsem to, že je vdaná.

To je možny, takovy pocity většinou neklamou. Není dokonce potřeba ten prstýnek nalevo. Ono když nepřeleze člověk plot, tak si právě ponechá iluze, na druhé straně se taky nic nedoví.